Kralupy nad Vltavou

město, 17802 obyvatel k 1.1.2014, 21,9 km2
Kralupy nad Vltavou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kralupech nad Vltavou.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava
  • Synagoga
  • Most T. G. Masaryka
  • Přírodní památka Hostibejk
  • Vojenský srub na Hostibejku
  • Krucifix
  • Hřbitovní kaple
  • Dům U Jodlů
  • Bývalá budova TJ Sokol
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války
  • Kaplička (postavena v roce 2012 na místě zbořené)
  • ve městě je umístěna řada pamětních desek a pomníků
  • Morový sloup "štatue" v Mikovicích

Galerie

Historie

Kralupské údolí bylo osídleno již v pravěku. První doložená zmínka o Kralupech (považovaná za falzum) se nachází v soupisu majetku břevnovského kláštera z roku 993. Autentická je až darovací listina krále Václava I., který 6. dubna 1253 věnoval pražským Křižovníkům s červenou hvězdou několik vesnic, mezi nimi i Kralupy. Řád zde dal postavit mlýn s tvrzí a ves zůstala v jeho držení až do roku 1848. Tehdy počet jejích obyvatel nedosahoval ani 200 duší. První písemná zmínka o Kralupech je z roku 1253.

Ještě v roce 1850 byly Kralupy jen osadou s 27 domky. Mohutný rozvoj nastal se zavedením železnice. S koncem roboty přišla v roce 1851 železnice a s ní i pokrok. K podmokelské dráze přibyla dráha buštěhradská na dopravu kladenského uhlí, které se zde překládalo do lodí. Postavena byla loděnice a založena první chemická továrna. V roce 1865 přibyla dráha turnovská, postavily se železniční dílny, v Kralupech vznikla železniční křižovatka.

V roce 1867 byla zřízena první kralupská obecná škola. A rozvoj obce pokračoval: byl postaven parní mlýn a parní pila, rozrůstaly se železniční objekty, postaven byl pivovar a cukrovar, takže v roce 1881 měla obec s připojenou Lobčí téměř 3000 obyvatel a byla povýšena na městys. V tomto roce byla prodloužena železniční trať do Velvar a k dílnám, chemickým a stavebním podnikům přibyly strojírny, byla založena spořitelna a zaveden telefon. V roce 1884 vznikl kralupský Sokol a zakládány byly i dělnické spolky. V roce 1901 zahájila výrobu Kralupská rafinerie minerálních olejů, která později měla na 700 zaměstnanců.

Přibývalo obyvatel, stavěly se další školy a ke konci 19. století kralupská obec usilovala o získání statutu města. Důležitým předpokladem byl ale vlastní kostel. Z daru pražského probošta Msgr. Eduarda Tersche byl v letech 1894–1895 postaven farní kostel Panny Marie a sv. Václava a teprve potom rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 22. listopadu 1902 mohly být Kralupy povýšeny na město. V roce 1910 mělo město na 6 000 obyvatel, byl zřízen okresní soud a berní úřad a v roce 1913 se Kralupy staly sídlem okresní politické správy.

V červenci 1914 vypukla první světová válka, do níž z okresu narukovalo 7000 mužů a z kostelní věže byly zrekvírovány největší zvony. Nový okres nedokázal zorganizovat zásobování, docházelo ke stávkám a demonstracím a Kralupy se staly jedním z měst, kde došlo k převratu již 14. října 1918. Ani během okupace neustávala kulturní činnost, vzbuzující naději. Místní spolky se spojily a jejich činnost vyvrcholila v roce 1941 oslavami stých narozenin Antonína Dvořáka.

Kralupy patřily za druhé světové války k nejpostiženějším českým městům, neboť velkou část města poničil těžký nálet amerických bombardérů v poledne 22. března 1945. Jeho cílem byla kralupská rafinerie. Oblak černého kouře ze zasažené nádrže zahalil celé město a další vlny bombardérů už shazovaly svůj náklad, celkem na 1500 bomb, naslepo. Nálet poškodil nádraží, zničil většinu průmyslových objektů a 117 domů, mnoho dalších domů bylo poškozeno. Město bylo zcela rozvráceno, o životy přišlo 145 čechů a 100 německých vojáků. Kralupy se staly válkou nejpostiženějším městem v Čechách.

Po osvobození v květnu 1945 nastal čas obnovy. Němečtí zajatci byli nasazeni na odklízení trosek, lidé se vraceli k opravám budov a strojů. Z okolí do města proudily stovky nedělních brigádníků, naopak do pohraničí se stěhovali ti, kteří v postiženém městě nemohli najít obživu.

Sotva jsem vyšel z nádražní haly a rozhlédl se po ulicích, poznal jsem, že stín březnové katastrofy leží ještě nad městem. V Praze už zářily výkladní skříně a ulice byly plny lidí, kralupské ulice byly šedé a téměř liduprázdné. Nikde nic svátečního. Vítr jakoby v rozích ulic místo smetí proháněl ještě pláč, slzy a vzdechy. Všude se šlapalo po smutných a ošklivých vzpomínkách.
— Jaroslav Seifert po návštěvě Kralup na konci roku 1945

Od roku 1947 byly Kralupy opět okresním městem. Na levém předmostí byla dostavěna budova Okresního národního výboru, v centru hasičský dům a poliklinika.

V Lobečku byly postaveny dětské jesle a moderní škola. V roce 1948 byl kralupský okres rozšířen a zahrnoval 3 města a 50 vesnic s 35 000 obyvatel. Protože téměř 80% plochy okresu tvořila orná půda, byla propagována násilná kolektivizace zemědělství, která však nepřinesla očekávané výsledky. Například v roce 1950 byly výnosy obilovin nižší než před válkou. Představitelé politické opozice byli vězněni nebo vystěhováni.

Od roku 1955 město stagnovalo, při odstraňování válečných škod byly zrušeny některé dřívější menší provozy a nedokázalo se proto vyrovnat jiným, válkou nepostiženým městům. V roce 1960 proběhla územní reorganizace, Kralupy ztratily statut okresního města, okres byl rozdělen a město s východní částí okresu bylo přičleněno k Mělnicku.

Velký význam pro město mělo rozhodnutí, navazující na tradici zdejšího lučebního průmyslu, o vybudování jednoho z největších chemických závodů naší republiky – národního podniku Kaučuk. Jeho stavba byla zahájena koncem léta 1958 na kralupském sportovním letišti a do Kralup se začaly sjíždět stovky mládežníků z celé republiky. Výroba v novém chemickém podniku byla zahájena v roce 1963. V roce 1975 byl n. p. Kaučuk rozšířen o rafinerii ropy a stávající výrobní zařízení byla rozšiřována a modernizována. Zároveň se pronikavě začala měnit tvář města.

V Lobečku rychle pokračovala stavba nového sídliště s více než 1000 byty, bylo vybudováno i nové koupaliště, Společenský dům s kinem a víceúčelovým sálem, budova bývalého ONV byla adaptována na nemocnici. Koncem 60. let byla stavební činnost přesunuta do města výstavbou dalšího sídliště Kochmanka a po likvidaci cukrovaru vzniklo další stejnojmenné sídliště u levého břehu Vltavy. V roce 1969 byla v Lobečku vybudována umělá ledová plocha, o 20 let později také zastřešená. V roce 1974 byla zahájena přestavba železničního uzlu, při které byly zbořeny dráze přiléhající části ulic Husovy a Jungmannovy. Bylo rovněž zbořeno staré nádraží a nové, moderní bylo uvedeno do provozu v roce 1986. Dne 21. ledna tohoto roku za asistence Státní bezpečnosti byl na kralupském hřbitově pohřben laureát Nobelovy ceny, básník Jaroslav Seifert.

Revoluční události z podzimu roku 1989 znamenaly „konec vlády jedné strany“. V červnu 1990 byl dostavěn hotel Sport, do jehož části se přestěhoval městský národní výbor, v němž byli vedle komunistů zastoupeni i představitelé Občanského fóra. V podzimních volbách do Městského zastupitelstva byl starostou města zvolen Mgr. Pavel Rynt. Další rok probíhal ve znamení privatizací a restitucí znárodněného majetku. Koncem roku 1991 bylo ustaveno Městské muzeum, v roce následujícím pak městská policie.

V lednu 1994 se kralupský Kaučuk stal akciovou společností. V komunálních volbách byl starostou města zvolen opět Pavel Rynt. V říjnu 1995 byl slavnostně otevřen penzion pro důchodce, vedle mostu T. G. Masaryka byla zahájena stavba lávky pro pěší. Po jejím otevření v prosinci 1996 byla zahájena oprava mostu. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo znovu otevřeno Městské muzeum. Rok 2000 byl rokem četných výročí. Uplynulo 55 let od nešťastného náletu, 150 let od zahájení pravidelné železniční dopravy, 120 let od narození kralupského rodáka, malíře Jiřího Karse, 120. výročí založení oslavila Městská knihovna a bylo vzpomenuto i 130. výročí narození malíře Josefa Holuba.

Městské muzeum kromě archeologických nálezů a historie okolí věnuje zvláštní pozornost též básníku Jaroslavu Seifertovi a kralupskému rodákovi Georgu Karsovi. V roce 2002 se město připravovalo k oslavám svého 100. výročí, k nimž už nedošlo. K městu se přihnala povodňová vlna, svou prudkostí a svými následky zatím největší v historii dolního Povltaví. Za této povodně byly Kralupy mezi nejzasaženějšími městy. Na některých domech je dodnes vidět typická „čára“ ukazující výšku tehdejší hladiny. Obnova zničených objektů pak pokračovala celá další léta. Povodeň kulminovala 14. srpna, kdy se průtok přiblížil hodnotě 5000 m3s−1. Pod vodou se ocitl celý střed města včetně postranních ulic, do kterých se rozlil Zákolanský potok. Na náměstí sahala hladina vody do výšky 2 metrů, zaplaveno bylo i nádraží. Voda ohrožovala i železobetonový most Tomáše Garriguea Masaryka. Sjely se hasičské záchranné sbory z blízkého i vzdáleného okolí, evakuace obyvatel z ohrožených objektů proběhly beze ztrát na životech.

Po opadnutí vody začal úklid a ukázaly se vzniklé škody, které pomáhali likvidovat všichni. Dobrou organizační činností a za pomoci ze sousedních měst a obcí se do Vánoc podařilo město uklidit. Odstraňování následků povodně pokračovalo i v dalších letech a zdá se, že město přitom dostalo přívětivější vzhled.

Během jara 2014 začala skupina zdejších sympatizantů s postavou Švejka, z díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, plánovat instalaci sochy této literární postavy do pěší zóny zdejší Husovy ulice. Náklady na zhotovení skulptury vyčíslili členové spolku na 400 tisíc českých korun, které chtějí vybrat formou sbírky.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1912 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Kralupy nad Vltavou
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Roudnice nad Labem, soudní okres Kralupy nad Vltavou
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kralupy nad Vltavou
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou

Rok 1932

Ve městě Kralupy nad Vltavou (9591 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, katol. kostel, synagoga, státní reálné gymnázium

Živnosti a průmysl: obchodní gremium, společenstvo různých živností, holičů, hostinských, krejčí, pokrývačů, řezníků a uzenářů, okresní jednota živnostenských společenstev, továrna na autochladiče Kratina, spolkový rolnický cukrovar, továrna na dýhy, 4 chemické továrny, výroba konfekceSlavia, Pražsko-Kralupská továrna na kůže, kyslík, Kralupská společnost pro lučební výrobky, Kralupská průmyslová lihovarská společnost, továrna na mazadla Bratří Neumannové, továrna na benzinové motory Pejšek, továrna na nábytek Čermák, Kralupská rafinérie olejů minerálních, parostrojní pivovar a sladovna, továrna na polévkové konzervy a kostky Maggi, slévárny, továrna na stroje hospodářské, 6 cihelen, 2 mlýny, 3 pily

Služby: 6 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, architekt, Anglo-československá a Pražská úvěrní banka, biograf Elektra, biograf Sokol, 3 fotoateliéry, geometr, 3 hotely (Slavie, U slovanské lípy, Státní), Klusáčkova kavárna, 2 lékárny (Šafránek, U sv. Václava), 2 restaurace (nádražní, Pivovarní), Městská spořitelna, Občanská záložna, okresní hospodářská záložna, záložna pro obchod a živnosti, živnostenská záložna, 3 vinárny, zubní ateliér

V obci Minice (833 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Kralup nad Vltavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

holič, 3 hostince, 2 kapelníci, konsum Svépomoc, kovář, mlýn, 2 obchody s obrazy, obuvník, 4 obchody s ovocem, pekař, pokrývač, povozník, 7 rolníků, řezník, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Minice, 3 trafiky, truhlář, obchod s uhlím

V obci Zeměchy (471 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Kralup nad Vltavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, košíkář, kovář, 2 obuvníci, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, trafika, obchod s uhlím, obchod s dřevěným uhlím


Oficiální web město Kralupy nad Vltavou:
www.mestokralupy.cz

PSČ Kralupy nad Vltavou: 190 32 až 278 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí