Český Brod

Historie

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z „Altenburga“ (Stará?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili.

Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město hrálo významnou úlohu. Následně byl roku 1437 Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 přerušen, když město silně poškodil velký požár. Během třicetileté války pak bylo město dvakrát vypleněno a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo. Nová radnice a pomník Prokopa Holého, Husovo náměstí č.p. 70

Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar aj.). Díky tomu mohl nastat růst města (do roku 1910 se počet obyvatel zdvojnásobil) a výstavba honosných městských budov.

Ve 20. století se město dále modernizovalo, rozšiřovalo svou zástavbu a v druhé polovině století ráz města dotvořila panelová výstavba, realizovaná především v jeho jihozápadní části a pře

Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Ve městě Český Brod (5386 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katolické kostely, státní reálné gymnázium, okresní chudobinec, museum, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů.
• Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo kovářů a podkovářů, smíšených řemesel stavitelských, řezníků, továrna na hospodářské stroje Josef Jánský, továrna na plynová kamna, 2 slévárny železa, pivovar, 3 cihelny, Pečecká rafinerie cukru, hospodářské družstvo, parní válcový mlýn, 2 pily, pivovar Právovarečného měšťanstva, 4 stavební družstva, velkostatek Weidenhoffer.
• Služby: 7 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, architekt, biografy Sokol a Lido-Bio, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 3 hotely (U krále Jiřího, U Prokopa velikého, U slunce), 2 restaurace, lékárna, letní lázně, 2 realitní kanceláře, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Českého Brodu, Záložna občanská, Živnostenská záložna, 4 stavitelé, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

viz též|Seznam kulturních památ

• Kostel svatého Gotharda na náměstí Arnošta z Pardubic začal být stavěn v první polovině 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavěn, roku 1613 byl přestavěn renesančně. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 1765–1772. Poblíž kostela se nachází kamenná zvonice postavená v letech 1578–1585. Uvnitř se nachází zvon Marie z roku 1689.
• Zvonice u kostela sv. Gotharda – Renesanční zvonice u kostela sv. Gotharda, postavená v letech 1578–1585 z pískovcových kvádrů, nahradila původní umístění zvonů ve věži kostela po jeho poškození husity a dnes v ní visí zvon Marie z roku 1689. Spolu s kostelem je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
• Kaple sv. Gotharda, postavená v roce 1727 nad pramenem považovaným za zázračný, byla poutním místem i místem udílení měšťanství; po období chátrání prošla rekonstrukcí v letech 2017-2018. Dnes je ve vlastnictví města a zapsána mezi kulturní památky ČR.
• Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1560–1562 jako kostel náležející ke hřbitovu, který tam byl přenesen od kostela sv. Gotharda. Dnešní podoba kostela je z roku 1613. Hřbitov byl znovu přenesen na jiné místo a kostel v současné době slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Z vnější strany kostela na jeho zdi se nachází kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Nedaleko kostela je zvonice, jejíž přízemí v době fungování hřbitova sloužilo jako márnice.
• Zvonice u kostela Nejsvětější Trojice ze 16. století je jednopatrová hranolová věž se zděným přízemím, které sloužilo jako márnice; od rekvizice zvonů v roce 1916 je bez zvonů. Spolu s kostelem je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
• Stará radnice v Českém Brodě byla postavena ve 14. století a patří k nejstarším radnicím v Čechách. Sloužila v průběhu staletí jako sídlo městské správy, soud, lékárna, zbrojnice i vězení, které je dnes součástí galerie Šatlava. Budova je kulturní památkou a v posledních letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
• Městské opevnění – Město bylo opevněno ve 14. století. Z původního opevnění se dochoval jen krátký úsek v ulici Jana Kouly. Město mělo původně tři brány – Pražskou, Liblickou a Kouřimskou. Dodnes se dochovala jen brána Kouřimská, zbylé dvě byly zbourány v 19. století.
• Českobrodské podzemí, budované souběžně s městem, sloužilo k ochraně majetku a skladování zboží, především soli a piva. Gotické chodby a sklepy se dochovaly dodnes. V 90. letech byly prostory pod Starou radnicí odkryty a dnes slouží mimo jiné jako svatební síň a součást kulturního centra.
• Měšťanský pivovar stál původně vedle novorenesanční radnice. Nový pivovar byl stavěn od roku 1861 na místě bývalého lomu. Otevřen byl roku 1884 a byl vyprojektován firmou Novák a Jahn. V roce 1912 přibyla varna a roku 1933 postavila firma Müller a Kapsa dominantní sladovnu s kupolí. Na počátku roku 1949 byl pivovar znárodněn. Vyrábělo se zde například 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Budovy pivovaru a sladovny jsou dnes opraveny a majitel chce navázat na přerušenou tradici českobrodského pivovarnictví.
• '''Podlipa, budova od A. BalšánkaV místní části Liblice se nalézá rozhlasový vysílač, jehož dvojice stožárů představuje nejvyšší stavby v ČR.

Zaniklé stavby

• Chouranický mlýn – v zaniklé obci Chouranice v jihozápadní části města

Osobnosti

Rodáci

• Ondřej z Brodu (1360–1427), římskokatolický kněz, teolog, pedagog
• František Balátě (1889–1965), legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel
• Antonín Balšánek (1865–1921), architekt a vysokoškolský pedagog
• Jan Bedrna (1897–1956), lékař a pedagog, klíčová osobnost československé chirurgie a kardiochirurgie, spoluzakladatel lékařské fakulty v Hradci Králové
• Jan Bočan (1937–2010), architekt, vysokoškolský pedagog
• Břetislav Jedlička-Brodský (1873–1948), spisovatel a novinář, člen okrašlovacích spolků a propagátor výsadeb „stromů svobody“
• Jan Koula (1855–1919), architekt, vysokoškolský pedagog a rektor ČVUT
• František Mrázek (1958–2006), lobbista, podnikatel
• Gotthard Pokorný (1733–1802), houslista, varhaník a hudební skladatel
• František Pokorný (1827–1907), politik, podnikatel
• Gotthard Pokorný (1733–1802), varhaník a hudební skladatel
• Yvetta Simonová (* 1928), zpěvačka
• Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelka
• Michael Slavík (* 1955), římskokatolický kněz, generální vikář pražské arcidiecéze
• Václav Jáchym Vrabec (1740–1804), chirurg

Další osobnosti

• Radovan Lukavský (1919–2008), herec a pedagog
• František Macháček (1874–1941), od roku 1919 starosta Českého Brodu, místopředseda strany sociálně demokratické a spoluzakladatel Dělnické tělovýchovné jednoty
• Jozef Miškovský (1859–1940), novinář, spisovatel, nakladatel, historik a činovník mnoha místních spolků