Smečno

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Smečně.

Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.

• Zámek Smečno byl původně gotický hrad, který byl přestavěn na renesanční zámek v 80. letech 16. století se středně velkým anglickým parkem. Interiér není přístupný, objekt slouží jako sociální ústav pro ženy. Cenná barokní oranžérie od K. I. Dientzenhofera v zámeckém parku pak slouží jako sociální ústav pro muže. Volně je přístupný pouze park.
• Kostel Nejsvětější Trojice na horním konci náměstí – z původně gotické stavby ze 14. století dochován presbytář, zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. z téhož roku pocházejí varhany, vůbec nejstarší dochované v českých zemích a zároveň nejstarší ve střední Evropě. Po rekonstrukci a kromě mší slouží i varhanním koncertům. Nedochovala se malovaná zavírací křídla varhan, která se počátkem 20. století ztratila. Hlavní oltář je barokní dílo Ignáce Františka Platzera. Pod kostelem je neuspořádaná středně velká kostnice z doby baroka.
• Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1744 Ignáce Františka Platzera stojí mezi kostelem a zámkem.
• Socha sv. Jiří, zabíjejícího draka, z 18. století na sloupu na náměstí.
• Objekt lehkého opevnění vz. 37 – vzácně dochovaná pevnůstka pražské čáry předválečného československého opevnění stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. Betonový bunkr za německé okupace zachránila před vyhozením do povětří obava z poškození blízkého zámku. U objektu jsou vystaveny ukázky vojenské techniky (tanky, zátarasy).
• Přírodní památka Smečenská rokle – ostře zaříznutý opukový kaňon, 2 km jihozápadně od Smečna
• Pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic – stojí v blízkosti zámku a kostela, pochází z počátku 17. století a připomíná úspěšnou rekatolizaci smečenského panství panem Jaroslavem Martinicem.
• Budova děkanství – pozdně goticko-renesanční rozlehlá stavba s vysokými jednoduchými štíty. Uvnitř vzácné renesanční malované trámové stropy a též malby. budova se nachází naproti zámku a kostelu. Není veřejnosti přístupná.
• Hrobka Clam-Martiniců – Jednoduchá, ale elegantní empírová stavba z první poloviny 19. století se nachází na starém smečenském hřbitově v dolní části Smečna ve směru na Slaný.

V polích mezi Smečnem a Kačicí se nachází kamenný obelisk (pyrám), postavený roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

Galerie

• Smečenská Sala terrena

• kostel Nejsvětější Trojice

• socha svatého Jiří

• základní škola

• obelisk mezi Smečnem a Kačicí

Historie

Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a vyšvihli se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“); toto jméno, byť oficiálně užívané až do 19. století se však nevžilo. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu. Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu.

Rok 1932

V městě Smečno (3205 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, Společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

lékař, 2 autodílny, biograf Sokol, 2 brusírny, 3 cihelny, hodinář, 11 hostinců, hudební škola, 3 kapelníci, knihař, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pily, Schwarzenbergský pivovar, pletárna, 4 sadaři, Občanská záložna, Živnostenská záložna, stavební družstvo, 2 stavitelé, 3 včelařství, 4 velkostatky, obchod s vínem, 3 zahradnictví, železářství

Osobnosti

• Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), zemský místodržící
• Heinrich Clam-Martinic (1863–1932), ministerský předseda Rakousko-Uherska
• Zdeněk Liška (1922–1983), skladatel filmové hudby
• Augustin Bělohlávek (1926–1962)
• Emanuel Danda (1842–1900)
• Hanuš Ferdinand Herink (1889–1955)
• František Alois Hora (1838–1916)