Bystřice

Historie

Bystřice je poprvé připomínána ve 2. polovině 14. století. Osada vznikla z potřeb obchodní cesty. Výhodná poloha v mírné kotlině v údolí říčky lákala k odpočinku a napojení zvířat. Koncem 14. století byl v sousední vísce Léště, dnes Líšně, vystavěn hrad. Původní vlastníky Benešovice vystřídali v 15. století Šternberkové. Bystřice byla králem Jiřím z Poděbrad v roce 1471 povýšena na městys. Velký rozmach celé oblasti nastal v druhé polovině 16. století, začalo se s budováním mnoha domů, mlýnů, rybníků, sadů.

Za druhé světové války se část města západně od železniční trati stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat. Město Bystřice vydalo u příležitosti 70. výročí vystěhování publikaci Poskládané vzpomínky, sestavenou ze vzpomínek pamětníků.

V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami. Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. Oldřich Nový, Ondřej Sekora, Miloš Kopecký, Jára Pospíšil, Ladislav Rychman, Ronald Kraus, sociolog Jiří Musil, ad. Existenci tábora připomíná pomník s pamětní deskou umístěný západně od železniční trati nedaleko viaduktu.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov
• 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

Ve městě Bystřice u Benešova (1600 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, továrna na dláta, nebozezy a hoblíková železa, výroba karoserií, lihovar, mlýn, továrna na nábytek, pletárna, továrna na hospodářské stroje, strojírna, velkostatek Söller (pamětníci vyslovují "šoler").
• Služby (výběr): 3 lékaři, 2 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 hostince, 7 krejčí, mechanik, obchod s obuví Baťa, 5 sadařů, 3 sedláři, Okresní záložna hospodářská v Benešově, Městská spořitelna v Benešově, Živnostensko-obchodnická záložna v Bystřici, 2 zahradníci.

Ve vsi Božkovice (přísl. Radošovice, Tožice, 564 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie v Božkovicích, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

V obci Drachkov (přísl. Zahořany, 550 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, kovář, krejčí, Spořitelní a záložní spolek pro Drachkov, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, velkostatek.

V obci Jinošice (přísl. Líštěnec, Opřetice, Hutě, Vrbětín, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, 2 trafiky.

V obci Jirovice (přísl. Hanzlov, Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Mariánovice, Semovice, 606 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 3 hostince, kovář, mlýn, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 velkostatky Správy státních statků.

V obci Líšno (přísl. Horní Podhájí, Mokrá Lhota, 754 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, kovář, 2 hostince, 2 koláři, 2 krejčí, lihovar, malíř, mlýn, 2 obuvníci, pila, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 velkostatky.

Ve vsi Nesvačily (přísl. Petrovice, 633 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obuvník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatkář Krása (nájemce dvora Petrovice).

V obci Ouběnice (přísl. Jiřín, Strženec, 547 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 koláři, mlýn, 4 hostince, 2 kováři, 3 obuvníci, 2 porodní asistentky, truhlář, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Ouběnicích, 3 trafiky.

Ve vsi Tvoršovice (přísl. Mlýny, 284, obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, lihovar, 3 mlýny, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Novák (majitel paláce U Nováků ve Vodičkově ulici v Praze).

Pamětihodnosti

• Kostel svatých Šimona a Judy – barokní kostel z roku 1666 na místě gotické stavby
• Fara – barokní stavba z konce 17. století
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Výklenková kaplička
• Nádraží
• Usedlost čp. 76