Bezvěrov

Zajímavosti

• Historické pískovcové hraniční kameny mezi panstvími Theusing a Pürles z roku 1623
• Kaple sv. Floriana, zbudovaná ve druhé polovině 19. století
• Bývalá sklářská huť Kavalier, technická památka
• Litinový krucifix na silnici do Manětína z roku 1886
• Ruina kostela Sv. Blasiuse u Branišova
• Pevnost Na Hrádku
• Farní kostel v Krašově
• Východně od obce leží kotvený vysílač Krašov vysoký 347,5 m, druhá nejvyšší stavba v Česku

Historie

První písemná zmínka o Bezvěrovu pochází z roku 1379. V zakládací listině kláštera Kladruby z roku 1239 zmiňovaná obec Besmirov popř. Bezverovo nelze přesně přiřadit, protože v úvahu přicházejí všechny tři obce, které dnes jméno Bezvěrov nesou.

Od roku 1396 je doložena existence pevnosti na Zámeckém vrchu, která byla pravděpodobně založena bratry Linhartem a Tůmou z Kamenné Hory. Mezi roky 1502 a 1555 byla pevnost sídlem rodu Bärenklau z Schönreuthu, který ji roku 1548 přestavěl. Následně proběhlo mnoho změn vlastníků a vesnice patřila mezi jinými Kelnerovi z Bärenklau (Bezvěrova), Theinerovi z Thein nebo Zedtwitzovi z Liebensteinu. Od roku 1617 vlastnil statky Nikolaus Ratschin z Ratschina. Po bitvě na Bílé Hoře mu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a panství Bärenklau (Bezvěrov) s vesnicemi Krašov, Těšetín, Kamenná Hora, Vojtěšín, Račín a Tysová byly prodány Wilhelmovi z Vřesovice. Ten postoupil vlastnictví roku 1626 pánům von Sachsen-Lauenburg na Toužimi (Theusingu), kteří Bezvěrov připojili k panství Pürles. Roku 1837 zdědil statky Bezvěrov Alfred Beaufort-Spontini.

Po zrušení patrimoniální správy byl Bezvěrov/Bernklau od roku 1850 součástí okresu Kralovice. Roku 1867 založil Eduard Kavalier ze Sázavy sklářskou huť Nová Sázava, která vyráběla křišťálové sklo. Její chod byl r.1923 pozastaven. Roku 1930 žilo v Bezvěrově 637 obyvatel. Po Mnichovu byla obec roku 1938 připojena k Velkoněmecké Říši a patřila až do roku 1945 k okresu Luditz. Roku 1939 měla obec 578 obyvatel. Po konci 2. světové války přešel Bezvěrov zpět k Československu a němečtí obyvatelé byl odsunuti. Mezi roky 1949 a 1960 patřila obec k okresu Toužim. Od 1.ledna 1961 je součástí okresu Plzeň-sever. Zároveň byly připojeny obce Krašov a Vlkošov (s částí Potok). Roku 1976 následovalo připojení obcí Dolní Jamné (s částmi Chudeč, Nová Víska, Očehora (Ranitzenhäuseln příp. Hotschehora), Račín I. a II. a Světec) a Služetín (s částí Buč).