Toužim

město, 3815 obyvatel k 1.1.2014, 98,53 km2
znak Toužim
Toužim

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Toužimi.

Historická zástavba města Toužimi má statut památkové zóny. Jde o významný doklad urbanistického řešení pozdně gotického založeného města na území ČR. Jádrem zóny je středověké založené město vymezené hradbami, s pravidelnou uliční sítí a parcelací, se zajímavým funkčním členěním parcel a zástavby, mnoho domů obsahuje pozdně gotická jádra. Cennou součástí zóny je rozsáhlý areál dnešního zámku a významná je také dochovaná vazba volné krajiny na historické sídlo.

  • areál zámku (Horní a Dolní zámek s pivovarem, hrázděný objekt hospodářského dvora, kočárovna, kaple sv. Kříže)- pozůstatek původně rozsáhlého komplexu tvořeného Horním a Dolním zámkem, hospodářským dvorem, pivovarem a parkem s letohrádkem. Horní zámek obsahuje zbytky proboštství a gotického hradu, rozšířené mohutným pozdně gotickým palácem, upravovaným v 16. až 18. století (nástěnné malby), do dnešní podoby degradoval na počátku 19. století. Dolní zámek vznikl renesanční přestavbou předhradí kolem roku 1544, do dnešní podoby upraven na konci 18. století, dochování dřevěné malované stropy z roku 1653. Severně zámku je barokní pivovar z poloviny 18. století, při něm renesanční kašna a barokní kaplička sv. Kříže. V Karlovarské ulici při zámku najdeme pozůstatky Dolní městské brány zbořené v roce 1848
  • areál farního kostela Narození Panny Marie- původně pozdně gotický jednolodní kostel z doby po roce 1488 s boční kaplí z roku 1699 byl v letech 1738-42 barokně přestavěn a rozšířen o patrovou sakristii s panskou oratoří stavitelem Johannem Schmiedem, v roce 1752 pak rozšířen o druhou boční kapli a v letech 1774-78 barokně upraven. Do dnešní podoby byl obnoven po požáru v roce 1872. V interiéru barokní nástěnné malby iluzivních oltářů J.J. Kramolína. V areálu kostela barokní kaple Olivetské hory a bývalé školy čp. 8
  • fara čp. 64/65
  • bývalá městská radnice čp. 35 - historická radnice s městským znakem nad vchodem je stavba pozdně gotického založení, upravovaná v 16.-19. stol. po požárech, s unikátním zbytkem bednění klenby ve sklepě. V minulosti byl součástí radnice i sousední dům čp. 98 s klenutou síní.
  • děkanství čp. 19 - barokní novostavba z let 1738-42
  • Steinbachův dům čp. 51 - pozůstatek barokní rezidence sasko-lauenburského vrchnostenského úředníka Antonína Steinbacha se starším pozdně gotickým jádrem
  • mariánský (morový) sloup a městská kašna na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • opevnění města
  • kaple sv. Anny
  • městský dům čp. 43 s renesančním portálem
  • můstek pod zámkem
  • gotické a renesanční podzemí jádra města
  • měšťanské domy čp. 53, 56/57, 58, 98
  • předměstský dům čp. 115
  • skladiště čp. 328
  • bývalá měšťanská škola čp. 330

Historie

Místo bylo osídleno pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století, při kolonizaci horního povodí Střely. První písemná zmínka je z roku 1354, kdy je zde připomínáno proboštství s kostelem (sv. Jana Křtitele) v majetku milevských premonstrátů. Tomu pravděpodobně předcházel kolonizační dvorec šlechtice Jiřího z Milevska, který zřejmě daroval nebo odkázal jím založenému klášteru v Milevsku. Toužim byla od počátku až do konce feudalismu správním centrem toužimského panství. Opevněného proboštství se za husitských válek zmocnili (kolem 1429) a pak i zástavně drželi (1437 - 1488) kališničtí rytíři z Vřesovic, ti proboštství přeměnili na gotický hrad. U hradu byla v roce 1469 útvinskými měšťany založena osada a na ní privilegiem panovníka 8. července 1469 přenesena městská práva tehdy zaniklé Útviny. Nové město získalo i právo hradeb a bylo opevněno. Město získali do zástavy (1489) a posléze od milevského kláštera do dědičné držby (1538 - 1565) katoličtí páni z Plavna. Ti dali hrad přebudovat na renesanční zámek, Toužim stala jejich hlavní venkovskou rezidencí a centrem správy rozsáhlého majetku (1560 zahrnovalo 32 vsí, města Toužim a Krásné Údolí, a městečko Útvina). Také rozšířili městská práva, 1500 (nový znak a pečetění červeným voskem, vybírání cla a druhý výroční trh), 1536 (pivovárečný monopol), na rozvoj města, obchodu i řemesel, měl velký vliv také rozmach hornictví v Krušnohoří a ve Slavkovském lese.

Za Lobkoviců z Hasištějna (1565-1623) se rozvoj města utlumoval, panství s městem bylo Lobkovicům dočasně zkonfiskováno, v roce 1623 pak nuceně odprodáno katolickému císařskému vojevůdci, sasko-lauenburskému vévodovi Juliovi Jindřichovi. Ten městu sice odpíral některá práva, ale ochránil jej před drancováním za třicetileté války. Vévodský dvůr podnítil rozvoj umění a uměleckých řemesel. Po přenesení rezidence a vrchnostenské správy do Ostrova začal úpadek města, oživení za vlády markrabat bádenských (1689 - 1789). Dále bylo panství s městem v držení panovníka, v roce 1837 jej vydražili vévodové Beaufort-Spontin. Po skončení feudalismu se město nestalo sídlem státních orgánů.

Obyvatelé města se živili řemesly a obchodem, většina z nich však současně provozovala i zemědělství (za městem stávaly "Stodoly" - celá čtvrť stodol). Obchodovalo se na tržišti - náměstí, při týdenním (ve čtvrtek)a výročních trzích Řemeslnické cechy v Toužimi: cech sladovníků (1485), spojený cech kovářů, kolářů a bednářů (1563), obuvníků (1629), krejčích (1638), hrnčířů (1654), zedníků (1655), řezníků (1655), tkalců (1670), soukeníků (1687), kovářů a kolářů (po r. 1690), truhlářů, zámečníků a pekařů.

V 19. století se rozvinulo obuvnictví, na které navázaly dvě malé obuvnické továrny. Železnice vybudovaná v roce 1898 podpořila další rozvoj menšího průmyslu (parní pivovar, pila, mlýn, kamenolom).

Po roce 1945 došlo, podobně jako jinde v českém pohraničí, k výměně německého obyvatelstva. V roce 1949-1960 byla Toužim sídlem okresu (nejmenší okresní město v Československu). To přispělo k rozvoji města a jeho růstu, vybudovány nové průmyslové podniky (STS, OZAP, Triola), rozšířena pila. Toužim se stala sídlem spotřebního družstva JEDNOTA s velkoskladem. Zemědělskou velkovýrobu rozvíjel místní státní statek. Pro zaměstnance nových podniků bylo severně od historického jádra vybudováno panelové sídliště s občanskou vybaveností.


Oficiální web město Toužim:
www.touzim.cz

PSČ Toužim: 364 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí