Olbramice

Historie

V Olbramicích stávala od pradávna tvrz v místech, kde stojí nynější škola. Po rozdělení Opavska roku 1377 patřila tvrz i s vesnicí, kterou držel pan Ješek, k dílům knížat Přemka a Václava. Kníže Přemek prodal svojí část roki 1429 Janu z Tvorkova. Roku 1431 se poprvé připomíná rod Loutků z Olbramic, kteří zdejší tvrz na Zámeckém kopci a ves vlastnil až do roku 1520. Jan Loutka vložil roku 1498 Olbramice do rukou svého syna Ondřeje Loutky, jehož manželka byla Češka z Čechendorfu, a který roku 1520 intabuloval Olbramice k tvrzi Hynkovi Bruntálskému z Vrbna. Potom Olbramice dočasně patřily k panství Klimkovickému. Roku 1608 se v Olbramicích připomíná zákupní fojtství. Roku 1573 byly Olbramice prodány rodu Bravantských z Chobřan, kteří vytvořili panství Bravantice. V 19. století je koupil rod hrabat Blücherů z Wahlstattu, při němž zůstaly až do pozemkové reformy. Od roku 1771 se Olbramice začaly poněmčovat.

Od roku 1850 byly Olbramice, spojené s Janovicemi, podřízeny okresnímu soudu v Klimkovicích a po stránce správní součástí politického okresu Opava v letech 1850–1855, pak opět 1868–1896 a smíšeného okresního úřadu v Klimkovicích v období let 1855–1868. Od roku 1896 až do roku 1960 náležely Olbramice k okresu Bílovec a po právní a územní reformě v roce 1960 patřily k okresu Nový Jičín. Po další reformě od roku 2003 jsou sice stále územně vedeny pod okresem Nový Jičín, ale správním úřadem se stává Ostrava, k 1. lednu 2007 přešly Olbramice k okresu Ostrava-město.

Osadou Olbramic jsou Janovice. Vznikly kolonizací před rokem 1667. Byly součástí panství bravantického, kam byly také až do vzniku olbramické kuracie přifařeny. Od roku 1850 byly osadou Olbramic, k nimž byly také přiškoleny a s nimiž byly připojeny v roce 1980 ke Klímkovicím. Jako trvalá osada Olbramic se s nimi v roce 1994 osamostatnily.

Několik úryvků z dřívější doby

Občané se v minulé době živili hlavně zemědělstvím. Jen usedlíci o menší výměře pozemků si přivydělávali v létě při ruční výrobě cihel, v kamenných lomech, jako dřevorubci v lesích a u větších zemědělců. V obci bylo v 19. století asi 40 domů. Jako většina obcí i Olbramice měly své fojtství o výměře 45 ha. Ostatních starých usedlostí bylo 15 o výměře 15–25 ha, 2 usedlosti zahradnické 5–6 ha a jen několik málo domků bylo bez pozemků.

Zakládající rodové kmeny německých občanů byly Schaffer, Horsinka a Teichmann, těchto příjmení bylo také nejvíce v obci. Ostatní rodinné kmeny byly většinou původu českého, ale postupem doby a germánského nátlaku se poněmčovaly. V 19. století bylo z 15 selských usedlostí 5 takřka úplně rozprodáno, naproti tomu se mnoho chalupnických zvětšilo. Příčinou tohoto úpadku bylo v tuto dobu především karbanictví a rozšířený alkohol. Budovy selských a chalupnických usedlostí byly do let 1870 většinou dřevěné, jen některé části domů byly zděné. Jako krytiny sloužila většinou sláma. S přestavováním se začalo teprve později. Rychlejší rozvoj průmyslových závodů v blízké Ostravě, a zároveň také výstavba veřejných cest a silnic přispěl k lepším finančním poměrům obce. Jako první byla postavena státní silnice Ostrava – Svinov – Opava, a to v roce 1775. Ostatní obce spojovaly tehdy pouze cesty polní. Výstavba okresních silnic byla prováděna až v pozdější době. První okresní silnice vedla z Olbramic do Klimkovic, potom do Byslavic (dnes Zbyslavic) a později do Bravantic. Teprve po 1. světové válce byla za pomoci okresu provedena výstavba silnice, která vedla obcemi Lubojaty, Bítov a Tísek. Olbramice – Lubojaty, touto západní částí okresu se usnadnila doprava do Ostravy. Kolem roku 1930 byla provedena stavba silnice Olbramice – Josefovice. Tímto byly hlavní spojovací silnice dokončeny.

Pamětihodnosti

Do roku 1750 chodili obyvatelé Olbramic do kostela v Bravanticích. Roku 1750 bylo přistoupeno ke stavbě kostela společně s obcí Zbyslavice. Farnosti Olbramické byla přičleněna obec Zbyslavice. Obce se společně dohodly, že kostel bude postaven u dnešní silnice „Na Vrchpoli“. Začal se svážet kámen na základy, leč přes noc kámen záhadným způsobem zmizel a ráno se nacházel u lip. Když se to opakovalo, ustrašení občané se dohodli, že kostel postaví mezi dnes již památnými lípami. Během doby, když se zvětšil počet obyvatelstva a kostelní budova byla malá, pomohla patronka Marie hraběnka Blücherová z Wahlstatku a v roce 1865 nechala kostel zvětšit. Místo dřevěného stropu přišlo klenutí, budova byla prodloužena, přistavěna věž a sakristie. Stará šindelová krytina byla nahrazena červenými taškami. Hned na to postavily obě obce farní budovu a nejnutnější budovy hospodářství.

Kostel svatého Bartoloměje je chráněnou památkou Olbramic. Kostel je vyzdoben v barokním stylu a je zde oltářní obraz Svatého Bartoloměje z roku 1751, jehož autorem je malíř Elias Herbert.