Bolatice

obec, 4441 obyvatel k 1.1.2014, 13,2 km2
znak Bolatice
Bolatice

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1250, v dopise papeže Inocence IV. vyhotoveného 18. prosince 1250. v Lyonu, který území obce odkazuje cisterciáckému klášteru na Velehradě. O obci se zmiňuje v roce 1265 i olomoucký biskup Bruno při placení desátků a smlouvě s opatem velehradským. Správním centrem statků tohoto kláštera na Opavsku byly Stěbořice. Husitství zatřáslo majetkovou držbou velehradských cisterciáků a Bolatice v té době získal Jindřich z Děhylova. Získat zpět Bolatice z držení se klášteru nepodařilo ani od dalšího držitele, Otíka z Rohova, a tak se opat Štěpán r. 1467 rozhodl Bolatice, které nedržel, zastavit přímo synům českého krále Jiřího z Poděbrad, Viktorínovi a Jindřichovi, vévodům opavským. Poděbradové zástavu pak udělili Jindřichovi Donátovi z Velké Polomi.

V Bolaticích v té době bylo již dědičné fojtství se svobodným dvorem a rybníkem, které nepodléhalo zástavnímu držiteli Bolatic, a docházelo proto k velmi vleklým sporům. Bolatické volenství, jak se zmíněnému dvoru s fojtstvím říkalo, náleželo evangelíkům Drahotušům na Dolním Benešově. V r. 1544 získali tito v zástavě i ves Bolatice. Pobělohorské poměry umožnily návrat cisterciáků do Bolatic.

V létech 1674-1694 působil v obci frýdecký rodák, Kristián Bohumír Hirschmenzel, jeden z českých význačných barokních spisovatelů a známý polyhistor cisterciáckého řádu velehradského, jako administrátor statku a fary Bolatice.

Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v Bolaticích r. 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. Pro důstojné bydlení proboštů vystavěli cisterciáci v Bolaticích v letech 1724-1748 raně barokní zámek s kamenným portálem. V tomto období postavili také barokní kapli P. Marie a posléze menší barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. V roce 1721 měli cisterciáci v Bolaticích 9 zahrad, krčmu a dvůr, žilo zde 25 sedláků, 26 zahradníků, 6 domkařů a 10 podruhů.

Po prohrané válce Marie Terezie připadlo Hlučínsko 11. června 1742 Prusku. Po zrušení velehradského kláštera prodal pruský stát Bolatice 9. listopadu 1784 bratrům baronům Eugenovi a Aloisovi Hennům z Henneberku za 41 000 tolarů. Noví majitelé 3. června 1786 založili osadu Heneberky, která byla v r. 1893 připojena k Bolaticím a od r. 1949 se nazývá Borová. V roce 1822 prodali bratři Hennové Bolatice knížeti Edvardovi Lichnovskému za 83 054 tolarů, který ji připojil k fidelkomisnímu panství v Chuchelné. V roce 1830 bylo v obci 122 domů, 1 zámek a 1200 obyvatel, škola s jedním učitelem a kostel. Osada Heneberky čítala 256 obyvatel. V roce 1837 se v obci postavila nová škola.

V roce 1848 zrušením roboty se lid stal svobodným a volným a začíná odcházet na práce do Horního Slezska, Německa a Ostravy. Toto období je charakterizováno neúrodou, velkou bídou a přírodními pohromami (hlavně požáry).

V roce 1870 jsou odváděni občané do prusko-francouzské války. V roce 1873 byla zahájena stavba silnice z Bolatic do Chuchelné. I když obec ležela v Prusku, české vyučování se zde udrželo ve škole do roku 1872. Od 1. října 1874 byl v obci zaveden sňatek církevní i občanský. V roce 1890 měla obec 2 074 obyvatel. Pro povznesení moravského lidu v Prusku založilo katolické duchovenstvo v roce 1895 "Katolické noviny". V roce 1895 byl v bolatickém lese zavražděn učitel Oskar Kuroň a byla také zahájena výstavba železnice Opava-Chuchelná-Ratiboř. V roce 1897 začala výstavba druhé školy v obci. Roku 1901 byla v lesíku Křeménky postavena hájenka, která měla sloužit císaři Vilému II. k odpočinku a svačině. Rok 1907 byl spojen s výstavbou vodovodu na osadě Heneberky. Dne 7. května 1911 byl položen základní kámen nového kostela, který byl vysvěcen 24. listopadu 1912. Stavba se prováděla podle projektu kravařského stavitele Seyfrieda. Období do 1. světové války bylo období rozmachu a rozvoje. Válka však přinesla lidem utrpení, řada z nich ve válce zemřela. Po válce se Hlučínsko stává územím nikoho, teprve po vojenském obsazení dne 4. února 1920 z rozhodnutí Versailleské smlouvy je rozhodnuto - Bolatice se vrací do ČSR. Dvacátá léta nebyla příliš dobrá pro rozvoj obce, ten přišel až na začátku 30. let, i když Bolatice byly poškozovány častými povodněmi. V roce 1932 bylo započato s elektrifikací obce i Heneberků, v roce 1933 došlo k vydláždění a kanalizaci Padol.

V důsledku Mnichovské dohody z září 1938 připadlo Hlučínsko německé Třetí říši. Po připojení k Německu byli občané prohlášeni za Němce a muži museli nastoupit do německé armády. Řada z nich se již z války nevrátila domů. Těžké boje v závěru 2. světové války, při nichž byla obec osvobozena 17. dubna 1945, připomínají pomníky padlých ruských a českých vojáků. Po roce 1945 se obec vrátila již natrvalo do území ČSR. Rány po válečné tragédii se dlouho zacelovaly. Zaměstnanosti v obci velmi pomohlo založení podniku Juta (Konopa, dnes Lanex), který začal výrobu lan a dalších výrobků. V roce 1962 byla otevřena nová budova školy pro 500 žáků, s jejíž rekonstrukcí se započalo na konci roku 2008.

Koncem 60. let byla v obci vybudována nová kanalizace, která zatrubnila potok procházející středem obce. V 70. letech a 80. letech dochází v obci k velkému stavebnímu rozkvětu, je rozšířen podnik Juta, je postavena budova mateřské školy, obchodní dům, koupaliště, nová budova obecního úřadu, pošta atd. Koncem 80. let začala rekonstrukce kulturního domu. V 70. letech se vybudovaly i suché retenční hráze, které mají obec chránit před povodněmi. V 80. letech se začal budovat v obci vodovod, začátkem 90. let pak plynovod, který byl dostavěn v roce 1996.

Významní rodáci

  • Pavel Návrat , (1921-2010) - český ochotník a loutkář
  • August Scholtis (1901-1969) - německý spisovatel

Oficiální web obec Bolatice:
www.bolatice.cz

PSČ Bolatice: 747 23

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí