Karlova Studánka

Historie

Původ názvu obce

Obec Karlova studánka se jmenuje podle Karla Ludvíka, který v bitvě u Aspern porazil Napoleona. K jejich pojmenování došlo v roce 1803.

Období od 16. do 18. století

První historická zpráva pochází z roku 1554, jedná se o spisy o soudní při mezi městem Opavou a pány z Vrbna, kteří odváděli vodu z povodí Bílé Opavy do prostoru Suché Rudné kvůli těžbě zlata. Po porážce Stavovského povstání roku 1620 připadla celá zdejší oblast Řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby.

Počátek lázeňství

Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými. Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou.

Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána Františka Rakouského profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí.

Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem Františkem, byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Hosté se mohli ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán.

Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl pojmenován po Karlu Ludvíkovi jako Karlův. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také obj se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček

Pitný pavilon

Přehled nově postavených budov

• Správní dům (1782–1785), dnes Odra
• Věžový a Panský dům (dnešní Praděd), (1795–1800)
• Starý koupelnový dům (dnes pošta), převedená ohřátá kyselky potrubím
• Hostinský dům (dnes Bezruč), v letech (1824)
• Pruský dům (dnes obecní úřad, škola), (1824–1825)
• Knížecí dům (1832–1833)
• Lázeňský salón (dnes hudební hala), (1842–1844)
• Nový koupelnový dům (dnes Opava), (1842–1844)
• Sloupový dům (dnes Hotel Džbán), (1844)
• Švýcarský dům (d

V letech 1926–1928 se v Karlově Studánce a v jejím okolí jezdil automobilový závod Pradědský okruh. Byl to první automobilový závod na okruhu, který se v Československu uskutečnil, legendární 1. Československá Tourist Trophy se uskutečnila v roce 1926. Start a cíl byly v Karlově Studánce u hotelu Hubertus (vyhořel 2× v roce 2000 a 2001, dnes zde stojí Apatmánový dům Hubertus), kde bylo i parkoviště závodních strojů a depo.

V roce 1928 byl objeven pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Poté co byla Karlova Studánka roku 1938 připojena na základě mnichovských událostí k Německu byl majetek řádu německých rytířů uloupen nacionálními socialisty. Během 2. světové války byly lázně často navštěvovány nacionálně socialistickými představiteli. Konaly se zde konference a porady.

Až do konce války bylo území osídlené z velké většiny Němci, kteří byli po válce vystěhováni. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995–2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima. Dále se zde léčí pacienti s cévními nemocemi, s kloubními a páteřními obtížemi a pacienti po onkologických nemocech.

Řád německých rytířů nyní podniká kroky k navrácení Karlovy Studánky. V případě, že by došlo k navrácení, nadále by sloužila ke svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.

V první polovině března 2016 vláda rozhodla o vyjmutí státních Horských lázní Karlova Studánka z privatizace. Majetek, který stát nepotřebuje k lázeňské péči, by se měl pravděpodobně prostřednictvím ministerstva financí privatizovat, zbytek má být vrácen ministerstvu zdravotnictví. Obec chce od státního lázeňského podniku získat do svého vlastnictví například pozemky a komunikace kolem budovy úřadu a školky. Nadále ovšem probíhaly spory s Německým řádem, který se soudně domáhá vydání lázní i nemovitostí v obci. Mediální zástupce Německého řádu Mikoláš Černý řekl ČTK, že řád by se v případě získání majetku určitě snažil s těmi, kdo jej dosud využívají, domluvit a postupovat humánně, nechce nic blokovat nebo komplikovat. Pro veřejnost by se prý po změně majitele nic nezměnilo. Starostka obce trvá na tom, že obci patří základní škola, úřad, mateřská škola a kaple svatého Huberta, které obec nabyla řádně dle zákona. Stát majetek konfiskoval podle Benešových dekretů, přičemž řád argumentuje tím, že majetek sice nebyl konfiskován řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.

Osobnosti

• Johann Hönig (1810–1886) rakouský matematik, vysokoškolský pedagog a politik
• Erich Hürden (1884–1969) rakouský malíř a grafik, žijící v letech 1917–1946 v Karlově Studánce