Bruntál

město, 16913 obyvatel k 1.1.2014, 29,34 km2
znak Bruntál
Bruntál

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bruntále.
  • Bruntálský zámek a park (poslední rekonstrukce parku provedena v roce 2004).

Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku včetně koupaliště se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu (ulice Dukelská), za budovami internátu SPŠ. Tato poslední část prošla rozsáhlou rekonstrukcí prováděnou od roku 2009.

  • Městské hradby

Kostely

  • Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
  • Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu
  • Evangelický kostel
  • Hřbitovní kaple sv. Michala

Významné domy

  • Bývalý panský dům
  • Gabrielův dům
  • Rodný dům Teresy Kronesové
  • Mildnerova vila
  • Budova Společenského domu
  • Dům Dr. Sigmunda Berla - postavil rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann

Sloupy

  • Klippelův sloup
  • Sloup Nejsvětější Trojice
  • Morový sloup

Ostatní dominanty

  • Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
  • Výškové stavby - Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
  • Morový kříž (nachází se u křižovatky Kavalcovy ulice a ulice Na Svahu). Byl postaven u společného hrobu obětí moru v Bruntále v roce 1714 a byl po generace udržován. Odsun Němců v roce 1945 zasáhl i toto pietní místo, po tomto roce se o něj již nikdo nestaral. Kříž byl citlivě obnoven dle dobových fotografií až v roce 2004 péčí Klubu o starý Bruntál za pomocí nadace Via Bona z USA.

Historie

Středověk

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov. V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem r. 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc.

Po roce 1318 spadalo město do opavského knížectví a po jeho rozdělení v roce 1377 do knížectví krnovského. Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.

Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 1617–20 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.

Novověk

Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více jak polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.

Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (1682–84) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764). Habsburskou monarchií prohrané slezské války pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.

Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech 1918–1938, za 1. ČSR.

Vznik Československa převážně německokazyčný Bruntál odmítl a přihlásil se k provincii Sudetenland, jejíž odpor musel být zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a nově přicházejícími Čechy (úředníci, policisté, vojáci) však stále doutnala a zesílila ve 30. letech 20. století, kdy se projevil u většiny německých obyvatel nacionalismus, umocněný těžkými dopady světové hospodářské krize. V říjnu 1938, po mnichovské krizi, byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/45 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.

Po 2. sv. válce

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945–46 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník a.s.

V období šedesátých let minulého století se Bruntál stal centrem stejnojmenného územně správního celku. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter řadou necitlivých zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, vč. rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.

Přes rozsáhlé snahy v porevolučních letech zůstává Bruntál spolu se stejnojmenným územním celkem hospodářsky nejslabším regionem ČR dle kupní síly (INCOMA GfK), sužovaným dále vysokou mírou nezaměstnanosti, historickou povahou související s poválečným vysídlováním a přesídlováním obyvatelstva, nízkou kupní silou, relativně vysokým podílem romského obyvatelstva (dle Mapy soc. vyloučení až 30% v jednotlivých lokalitách) a tím i nízkou vzdělanostní úrovní v oblasti, vč. dalších důsledků.


Oficiální web město Bruntál:
www.mubruntal.cz

PSČ Bruntál: 792 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí