Bruntál

Historie

Středověk

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov. V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem roku 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, , olovo, železo). Již nejsta n. Město ovní řemeslné, doložené k roku 1296. . Zámek

Husitské války a reformace

Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.

Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 1617–1620 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.

Úpadek (17.–18. století)

Ulice Karoliny Světlé a bruntálská sladovna Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více než polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.

Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (1682–1684) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764).

Habsburskou monarchií prohrané slezské války (1740 až 1763) pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.

Industrializace a rozmach v 19. století

Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní v. Okolo v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků.

První republika a 2. světová válka

Vznik Československa byl českými i moravskými Němci pochopen pod velením podplukovníka Miroslava Šitiny. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 828 mužů. Při bojovém nasazení padlo 7 mužů tohoto praporu a 41 mužů bylo zajato. Mapa říšské župy Sudety s vládními obvody a okresy (1944) V říjnu 1938, po podepsání Mnichovské dohody byl Bruntál přičleněn k nacistickému Německu a byl obsazen Wehrmachtem, jehož příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Bruntál (Freudenthal) byl v rámci Říšské župy Sudety jedním z venkovských okresů vládního obvodu Opava (Troppau).

Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/1945 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.

Po druhé světové válce

Centrum Bruntálu po asanaci Po válce bylo německé obyvatelstvo nuceně odsunuto (včetně doprovodných násilností v první „divoké“ fázi) a v letech 1945–1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.

Byly vybudovány nové závody: automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník.

V roce 1960 se Bruntál stal centrem stejnojmenného okresu. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter města řadou necitlivých urbanistických zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, včetně rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zde měla v letech 1968 až 1990 sídlo sovětská 31. tanková divize, začleněná do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.

21. století

Na začátku 20. let 21. století byl Bruntál, spolu s ostatními okresy Sudet, hodnocen nízkým indexem kupní síly, nezaměstnanost ve městě se pohybovala kolem 8 %. Historicky závažné okolnosti, jako vysídlování a přesídlování obyvatelstva, byly velmi pozvolně nahrazovány dalšími generacemi, který měly jiný vztah k městu i okolí.

Vylidňování mělo vliv na stárnutí populace. Mladší lidé, rodiny s dětmi odcházeli do míst, kde byly podmínky k životu lepší. Úbytek mladých rodin s dětmi se projevoval v tom, že v této oblasti byla nadprůměrně vysoká kapacita mateřských škol. Jenže tu není práce.

Relativně rostoucím problémem, který je záležitostí několika předchozích let, je rostoucí příliv sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva. Dle Map sociálního vyloučení se jedná v některých vyloučených lokalitách až o 30 % obyvatel.

Pamětihodnosti

• Bruntálský zámek a park (poslední rekonstrukce parku provedena v roce 2004). Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku včetně koupaliště se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu (ulice Dukelská), za budovami internátu SPŠ

Kostely

• Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
• Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu s Křížovou cestou
• Evangelický kostel
• Hřbitovní kaple sv. Michala

Významné domy

• Piaristická kolej
• Bývalý panský dům
• Gabrielův dům
• Rodný dům Teresy Kronesové
• Mildnerova vila
• Budova Společenského domu
• Vila Dr. Sigmunda Berla (Husova 2/913) – postavil ji rakouský architekt moravského původu Josef Hoffmann

Sloupy

• Klippelův sloup
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Morový sloup

Ostatní dominanty

• Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
• Výškové stavby – komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
• Morový kříž (nachází se u křižovatky Kavalcovy ulice a ulice Na Svahu). Byl postaven u společného hrobu obětí moru v Bruntále v roce 1714 a byl po generace udržován. Odsun Němců v roce 1945 zasáhl i toto pietní místo, po tomto roce se o něj již nikdo nestaral. Kříž byl citlivě obnoven dle dobových fotografií až v roce 2004 péčí Klubu o starý Bruntál za pomocí nadace Via Bona.

Zaniklé stavby

• Benzínová čerpací stanice v Bruntále

Osobnosti

• Jan Kryštof Handke (1694–1774), barokní malíř
• Therese Krones (1801–1830), herečka
• Eduard Friedrich Schwab (1817–?), profesor práva olomoucké právnické fakulty
• Rudolf Templer (1837–1905), malíř náboženských témat
• Engelbert Adam (1850–1919), německy píšící básník a dramatik
• Viktor Heeger (1858–1935), průkopník lyžování, spisovatel
• Norbert Jan Nepomucký Klein (1866–1933), biskup brněnský, velmistr Řádu německých rytířů
• Emerich Machold (1867–1935), zakladatel textilního průmyslu
• Alfons Kavalec (1898–1942), popravený člen odbojové skupiny Obrana národa
• Walter Gotschke (1912–2000), německý malíř a grafik
• Irena Anders (1920–2010), mírová aktivistka a zpěvačka, především známá písní "Czerwone maki na Monte Cassino"
• Karel Ptáčník (1921–2000), spisovatel
• Karel Adámek (1933–1996), malíř
• Jörg Konrad Hoensch (1935–2001), německý bohemista, historik a univerzitní profesor
• Siegfried Held (* 1942), německý fotbalový reprezentant
• Jaroslav Číhal (1949–2015), sbormistr (hudební sbor Rosnička)
• Ida Kelarová (* 1956), zpěvačka, muzikantka a sbormistryně, sestra Ivy Bittové
• Iva Bittová (* 1958), zpěvačka, houslistka a herečka, sestra Idy Kelarové
• Oldřich Machala (* 1963), bývalý fotbalista a reprezentant a současný trenér
• Josef Vojvodík (* 1964), profesor, spisovatel, překladatel, kunsthistorik, literární vědec a teoretik umění
• Leo Gudas (* 1965), bývalý hokejový obránce a současný trenér
• Vladimír Morávek (* 1965), divadelní a filmový režisér
• Libor Martinek (* 1965), profesor, literární vědec, spisovatel, překladatel, vydavatel
• Martin Lukeš (* 1978), fotbalista
• Hana Horáková (* 1979), basketbalistka
• Leoš Kyša (* 1979), spisovatel
• Viktor Daněk (* 1989), novinář
• Stanislav Hruška (* 1989), youtuber a streamer
• Lubomír Petruš (* 1990), cyklista
• Diana Mezuliáníková (* 1992), běžkyně
• Monika Vaculíková (* 1992), modelka, Miss Face Czech Republic 2015