Kamenický Šenov

Historie

Ves patrně založili Lužičtí Srbové. První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, tehdy s jménem Sonow, jméno se pak postupně měnilo. Patřila k panství Hynka Berky z Dubé, v roce 1427 obec převzali páni z Vartenberka. V roce 1945 bylo německé obyvatelstvo, které dosud tvořilo většinu, vysídleno na základě Benešových dekretů a došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

Sklářské muzeum

Nejčastějším cílem turistů je právě sklářské muzeum, jehož expozice zahrnuje historii sklářství, ryté a broušené sklo ze zdejší oblasti, ale také lustry a svítidla firmy J. & L. Lobmeyr v historizujícím slohu. Muzeum bylo otevřeno v červenci roku 1949 v stavení postaveném v roce 1770. Dříve zde byla poštovní přepřahací stanice se zájezdním hostincem a od roku 1919 zde měla své sídlo pobočka vídeňské sklářské firmy J. & L. Lobmeyr. V muzeu se pořádají dodnes výstavky místních sklářů a kulturní akce města. Nad vstupním portálem je barevný erb rodu Kinských doplněný Řádem zlatého rouna.

U severní strany kostela je zbytek starého sklářského hřbitova s velkolepými náhrobky bohatých sklářských rodin, o který se stará a který postupně renovuje občanský spolek „Sonow”. Starý hřbitov je jakousi sochařskou galerií pod širým nebem. K nejcennějším patří pomníky z dílny rodiny Maxů z nedalekého Sloupu. Kvůli stavbě příliš velkého parkoviště u Varhan s využitím dotací EU se zde konalo místní referendum. Kvůli malé, 30% účasti zamítavý postoj hlasujících místní samospráva neakceptovala a parkoviště bylo postaveno podle projektu.

V Kamenickém Šenově stojí u kostela svatého Jana Křtitele asi osm metrů vysoký památník ve tvaru pyramidy z čedičových sloupů z Panské skály, slavnostně odhalený k padesátému výročí založení místního německého Spolku c. k. válečných veteránů (r. 1912) na počest císaře Františka Josefa I. Přední stranu tehdy zdobil bronzový reliéf s portrétem císaře, deska s věnováním a nejvyšší sloup byl korunován bronzovým dvouhlavým orlem. Po 1. světové válce umístil spolek německých veteránů kolem pomníku desky se jmény padlých, které byly po 2. světové válce odstraněny i s reliéfem císaře a dvouhlavým orlem. Pomník byl přeměněn na památník obětem nacismu. a nedaleko též místo zvané Na vyhlídce s dalekým rozhledem. Na západní straně Šenovského vrchu byly roku 1928 založeny přírodní lázně zdejším Spolkem pro přírodní léčbu. K oblíbeným lázním byla přistavěna budova, která v období II. světové války sloužila jako nemocnice a po roce 1945 jako ozdravovna, ještě později byla rekreačním střediskem.

• Díky finančním prostředkům nadace Proměny město obnovilo v roce 2008 dva velké městské parky. Mají být využívány i pro společenské akce a rekreaci. Jedná se o Dvořáčkův park, který se nachází mezi náměstím, domem s pečovatelskou službou a šenovskou sklářskou školou. V parku je jak dětské hřiště Horská tak i altán Havlíčkova. Druhým parkem je Janurův park, který leží na břehu Šenovského potoka. Zde bylo zřízeno dětské hřiště Odboje, jež bylo určeno hlavně pro děti z blízké základní školy.
• V severní, níže položené části města je za sídlištěm kopec Stráž (451 m n. m.). Pod ním je funkční koupaliště a naučná stezka Okolím křížové cesty.
• Firma Elias Palme & Co. – bývalá továrna na výrobu lustrů, kulturní památka

Kino Hvězda

Bylo postaveno v roce 1926 jako kino i divadlo. Autorem architektonického návrhu byl zdejší rodák Leo Kammel (1885–1948). Po roce 1970 byl vnitřek budovy upraven, byl snížen strop, odstraněn balkon i orchestřiště a upraveno širokoúhlé kino. V něm bylo zahájeno promítání roku 1980. V patře byla upravena kinokavárna. Později bylo rozšířeno hlediště, upraveno vytápění, v roce 2007 bylo přestavěno ozvučení na systém Dolby stereo. Pro malou návštěvnost město rozhodovalo počátkem roku 2013 o dalším využití objektu.

Rodáci a osobnosti

• Georg Franz Kreybich (1662–1736), zakladatel sklářského exportu z města a okolí
• Josef Palme (1701–1747), zakladatel tradice výroby křišťálových lustrů
• Franz Jacob Heinrich Kreibich (1759–1833), katolický duchovní, kartograf a přírodovědec
• Ignaz Pallme (1807–1877), cestovatel a africký badatel
• Jan Dvořáček (1825–1898), malíř, první ředitel sklářské školy
• Elias Palme (1827–1893), sklářský průmyslník, zakladatel továrny na výrobu lustrů
• Ignaz Krause (1829–1900), rakouský podnikatel a politik, poslanec a starosta Kamenického Šenova
• Franz Friedrich Palme (1858–1929), sklářský průmyslník
• Gustav Ahne (1861–1925), malíř skla, pedagog a autor povídek a básní v místním dialektu
• August Palme (1867–1937), sklářský historik a kronikář
• Wilibald Franz Kammel (1879–1953), rakouský pedagog a psycholog, vynálezce esteziometru
• Harry Palme (1882–1955), sklářský průmyslník, historik, archeolog a sběratel
• Leo Kammel (1885–1948), rakouský architekt
• Paul Eiselt (1887–1961), sklářský výtvarník
• Hermann Eiselt (1895–1974), sklářský výtvarník
• Georg Ahne (1921–1983), prelát a generální vikář drážďansko-míšeňského biskupství