Lukov

Historie

První písemná zmínka o Lukovu pochází z roku 1235, kdy byla vesnice markrabětem Přemyslem darována klášteru Porta Coeli v Tišnově, dar potvrdil papež Řehoř, kolem roku 1260 pak získal vesnici Drahoslav, ale po rozhodnutí Přemysla Otakara II. se Lukov vrátil do majetku kláštera Porta Coeli. Ve 14. století patřil Lukov jako zástava vladykům z Lukova, později se ves opět stala majetkem kláštera. V roce 1545 patřil Lukov Janovi z Pernštejna, který jej téhož roku prodal Václavovi Chroustenskému z Malovar. V roce 1593 Rudolf II. zastavil Lukov Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna, plným majitelem se stal později a postupně Lukov vyměnil s Hynkem z Valdštejna, tím se Lukov stal součástí moravskobudějovického panství. Následně pak roku 1689

Roku 1768 byla poprvé zmíněna škola v obci. V roce 1775 se lukovští poddaní zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 robotní vzpoury. V roce 1845 byla postavena nová budova pro školu a roku 1894 byla tehdejší jednotřídka rozšířena na dvojtřídku. V roce 1900 byl v obci založen spolek Národní jednota, roku 1909 Omladina a roku 1924 Domovina. V roce 1921 byl v obci postaven památník obětem první světové války. Po skončení druhé světové války zůstala většina obyvatel věrna zemědělskému povolání a v roce 1952 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1960 sloučeno s JZD Bohušice a fungovalo dál jako JZD Družba, to pak bylo v roce 1972 začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Později byla v obci postavena mateřská škola, tělocvična a tři bytové domy. V roce 1995 byla odhalena pamětní deska obětem komunismu.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

• Kopec Svatý Vít (557 m n. m.) – bývalé poutní místo s kaplí a poustevnou a posléze letohrádkem jaroměřické vrchnosti
• Pamětní síň pátera Jana Buly na místní faře
• Kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1716

Zaniklé památky

• Křížová cesta ke kapli na Svatém Vítu

Rodáci

• Jan Bula (24. června 1920 Lukov – 20. května 1952 Jihlava), katolický kněz, popraven v tzv. babickém procesu
• Michal Pizur (1914–1943), pilot 311. československé bombardovací perutě RAF
• Antonín Spilka (1876–1948), lékař, patolog
• Marie Šedivá (* 1946), pedagožka