Zhoř

obec, 454 obyvatel k 1.1.2014, 5,83 km2
Zhoř

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Markéty - je farním kostelem místních věřících, byl postaven v roce 1756 v barokním slohu na místě původního románského chrámu. Z té doby pochází spodní část věže, v níž jsou zavěšeny dva památné zvony z let 1400 a 1515, které patří mezi nejstarší v České republice. Jádro kostela je původní z roku kolem 1400, v letech 1763-1765 tu probíhala barokní přestavba. Ve svatostánku se nachází na počátku 21. století nalezená kamenná křtitelnice. V původní kryptě pod podlahou presbytáře leží tři rakve pravděpodobně zakladatelů farnosti, dosud nebyly archeologicky prozkoumány. V interiéru zaujme plastická Křížová cesta, tři malebné oltáře a několik obrazů. Zde svou první mši sloužil 5. července 1940 Josef Toufar.
  • Sýpka z konce 18. století se nachází v domě čp. 22
  • Smírčí kříže - v katastru obce se jich nachází čtrnáct , například Volemův kříž
  • Ochoza - lesní porost, v jižním katastru obce, obchází historický předěl mezi Čechami a Moravou
  • Konstrukce s obrázkem - stojí na kraji lesíka u Ochozy. Ve spodním rámu vidíme původní nápis o záchraně života četnického strážmistra Slívy z roku 1899, kterého pronásledovala tlupa zlodějů.

Osobnosti

Narodil se tady katolický vlastenecký kněz a spisovatel, ThDr. František X. Škorpík (1814–1890), který působil v církevní správě na Vyškovsku. Žil tu akademický sochař Josef Vítek (1914–1996), jehož otec Karel byl dlouholetý starostou vsi a lidovým řezbářem. Své dětství ve Zhoři prožil legionář a brigádní generál československé armády Jaroslav Malec (1889–1959).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 v zápisu sporů o patronátní právo, ale Zhoř pravděpodobně vznikla daleko dříve, a to v souvislosti s kolonizací kraje benediktinským klášterem v Třebíči, který založili moravská knížata Oldřich a Litold v roce 1101. Podle Ottova slovníku naučného se poprvé uvádí v roce 1175, kdy náležela právě třebíčskému klášteru. Vesnice vznikla, jak napovídá název, vypálením části hustého, pro středověkou Českomoravskou vrchovinu typického, lesu. Jednalo se o lesní lánovou ves s kostelem a farou. Původně již před rokem 1393 patřila Zhoř třebíčskému klášteru. V blízkosti se nacházela menší tvrz domácích vladyků „ze Zhoře“, kteří dříve bývali klášterními many a postupně se osamostatnili. Zhoř se tak rozdělila na dva hospodářské celky. Dolní část zůstává pod správou třebíčského kláštera (od roku 1298 jeho měřínského proboštství) a horní část ovládá místní šlechta. V roce 1425 se ves dostává do držení Vaňka Husseho a proto se v té době nazývala „Housecí“, „Černická“ nebo „Malá Zhoř“. Poté vesnici převzali v roce 1455 Mikuláš Žídek, 1470 Vilém z Pernštejna, 1480 Jan z Vranova, 1605 Pavel Mošovský z Moravčína. V roce 1615 přešla Zhoř pod panství rudoleckých pánů Chroustenských z Malovar a jeho majitelem se stal Hanuš Rafael Chroustenský z Malovar, jenž byl posledním mužským potomkem tohoto rodu a zemřel ve švédských službách jako generál během třicetileté války. Panství jim bylo zkonfiskováno a prodáno italskému hraběti Rombaldovi z Collalta, který sídlil v Brtnici. V roce 1919 zde proběhla pozemková reforma a majetek Collaltů včetně zámků Černé a Rudolci získali čeští zájemci.

Násilná kolektivizace v zemědělství

5. srpna 1951 se v místním kinosále uskutečnil protiprávní a vykonstruovaný veřejný soudní proces. Bylo zde souzeno několik zdejších zemědělců kvůli odmítání tzv. „hospodářsko-technických úprav“ půdy. Následně lidoví soudci zlikvidovali jeden z nejstarších gruntů obci, jehož majitel Libert Suk byl 30. ledna 1953 odsouzen do vězení a zbytek rodiny byl násilně vystěhován z vlastního domu na samotu do jiného kraje. V roce 1953 tak mohlo být založeno Jednotné zemědělské družstvo I. typu, to se však brzy rozpadlo a obnova nastala až v roce 1956.


Oficiální web obec Zhoř:
www.zhor.cz

PSČ Zhoř: 588 26

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí