Stříbrná

Historie

V literatuře se nejčastěji uvádí, že první písemná zmínka o Stříbrné pochází z roku 1601. Údaj vychází z kraslické horní knihy. Tento zápis však nehovoří explicitně o obci, ale o dolování na Stříbrném potoce. Ze stejného roku je i zápis o propůjčení dvou rudných jam u staré štoly na Stříbrném potoce. Jde tedy spíše o doklad Stříbrného potoka, než o samotné osadě Stříbrná. Zmínky o osidlování tohoto místa jsou však starší. V soudní a městské knize Kraslic se 28. května 1574 uvádí prodej nemovitostí v okolí Stříbrného potoka, v místě dnešní obce. Nezpochybnitelné je, že Stříbrná vděčí za svůj vznik hornictví, které sem zejména v 16. století a v polovině 17. století přivádělo hodně přistěhovalců. Těžila se zde olověná ruda i rudy mědi. Doly na stříbro zde měly nepatrný význam. Ještě dříve se zde provádělo rýžování cínovce ve vodách horských potoků. Z písemností z roku 1611 jsou známa jména některých těchto osídlenců. Byla zde i tavírna, která ovšem v roce 1755 vyhořela. Po jejím obnovení sloužila ještě šestnáct let. Místo se zpočátku vyvíjelo jako část města Kraslice, jako osada v údolí a okolí Stříbrného potoka. Dříve, než tu vznikla samostatná osada, patřily k panství Kraslice tři další osady na Stříbrném potoce. Od roku 1666 patřila Stříbrná Nosticům. Roku 1720 se ve Stříbrné připomíná manufaktura na výrobu mědi a mosazi. Tato mosazárna byla jedinou svého druhu v celém rakouském mocnářství. Povozy naložené mosazí odtud jezdily v létě přes Alpy až do Benátek. Provoz mosazárny zajišťovalo asi 200 dělníků. Tito odborníci byli protestanty a šli sem pracovat s podmínkou, že jim bude zachována náboženská svoboda. Tu jim František Antonín Nostic zaručil.

Památky

• kostel Nejsvětějšího Srdce Páně – pseudogotický kostel z let 1909–1910