Historie
První písemná zmínka o Sokolově pochází z 13. dubna 1279. V ní je připomínán šlechtický rod Nothaftů. Poměrně úrodnou půdu kolem řeky Ohře již celá staletí předtím zemědělsky obdělávali Slované, kteří tu založili řadu osad. Německou kolonizací od 13. století vzrostl počet osad a poddaných, rozšířila se plocha obdělávané plochy, rozvinula se těžba rud a podstatně se zvýšily i příjmy panovníka, šlechty a klášterů. Noví kolonisté převládli i ve staroslovanských vsích, po nichž zůstala jako jediné svědectví jejich původu jen jména přizpůsobena jazyku nových osadníků (Bukovany – Buckwa, Březová – Prosau, Citice – Zieditz, Dasnice – Dasnitz atd.). Zda bylo nothaftovské rytířské sídlo opravdu tak významné, se vedly pře. Po archeologickém průzkumu v roce 1994 se ukázalo, že ve 13. století stál na místě dnešního zámku kamenný hrádek. Kolem něj se vytvořilo menší město. Jeho význam vzrostl až v 19. století díky těžbě uhlí.Koncem 30. let 20. století byl ve městě dislokován prapor Stráže obrany státu pod velením majora Františka Helvína. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1657 mužů. Při bojovém nasazení padlo 13 mužů tohoto praporu, 25 mužů bylo zraněno a 296 mužů bylo zajato. Město bylo po podepsání Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu (1938–1945).
Pověst o vzniku Sokolova
Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině roku 1279, jak již bylo zmíněno. Bylo to v době křížových výprav. Někde na horní Ohři žil rytíř, a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k Ježíšovu hrobu ve Svaté zemi. Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy, a tak odešel z míst, která mu připomínala ztrátu nejbližších. Šel po řece a na soutoku Ohře a Svatavy si postavil chýši. Do této oblasti jezdili často hradní páni na lov se cvičenými sokoly. Rytíř, který prošel těžkými boji, byl i dobrým ranhojičem, a tak byl vyhledáván obyvateli okolí. Brzy vznikla kolem poustevníkova srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly, a již bylo dáno jméno po sokolech – Sokolov (obraz sokola později přešel do městského znaku, proto se jedná o takzvané mluvící znamení).Pamětihodnosti
Sokolovský zámek
Zámek je situován uprostřed města, nedaleko Starého náměstí. S největší pravděpodobností na jeho místě ve 13. století stála vodní tvrz. Za dob Šliků byla tvrz ve druhé polovině 15. století přestavěna na hrad se čtyřmi věžemi. Po bitvě na Bílé hoře bylo falknovské panství protestantskému rodu Šliků zkonfiskováno a následně prodáno Nosticům. V roce 1648 byl hrad dobyt a pobořen Švédy. Proto se jeho tehdejší majitel Jan Hartvik Nostic po válce rozhodl pro přestavbu na modernější reprezentativní sídlo. V průběhu dalších válek byl však zámek opět poškozen, proto jej na počátku 19. století nechal hrabě Bedřich Nostic opravit, tentokrát v klasicistním slohu. Nosticové vlastnili zámek do roku 1945, kdy byl znárodněn. Poslední generální oprava byla provedena v letech 1993–1994.V zámku sídlí od roku 2003 Krajské muzeum Sokolov. Muzeum je specializované na hornictví a návazné výroby. Prostory zámku jsou dále využívány pro konání svateb a menších hudebních představení a dále i akcí města.
Kašna se sokolníkem
Pověst o vzniku Sokolova ztvárnil jakýsi chebský sochař (měšťan, který údajně založil Sokolí dvůr, z něhož povstal Sokolov) v postavě sokolníka na městské kašně. Tato kamenná kašna byla instalována v roce 1717, ale pravděpodobně je staršího původu. Bazén kašny je zdoben psaníčky. Sokolník na kašně se psem u nohou a sokolem na ruce je podle pověsti zakladatelem města – rytíř Sebastián. Kašna připomíná chmelařskou tradici na Sokolovsku – kolem sloupu, na kterém je umístěna socha, se pnou chmelové ratolesti. V době, kdy byla kašna postavena, se totiž na Sokolovsku rodil znamenitý chmel.Jubilejní kašna
Autorem kašny je německý sochař Cuno von Uechtritz-Steinkirch a vznikla při příležitosti 50. výročí usednutí Františka Josefa I. na trůn v roce 1898. Na vznik kašny finančně přispěla významná podnikatelská rodina Schramů, proto se jí také někdy říká Schramova. Kašna je umístěna na Starém náměstí v blízkosti kostela svatého Jakuba Většího.Mariánský sloup
Barokní sloup z pískovce, kde na hranolovém soklu stojí sochy světců a na vrcholu socha Panny Marie Immaculaty.Historická radnice
Renesanční budova na Starém náměstí byla postavena okolo roku 1540 a přestavěna do dnešní podoby po požáru ve 30. letech 17. století. Průčelí této budovy je situováno vchodem na náměstí a je zachován goticko-renesanční vstupní portál. V nadpraží je dochován chybný městský znak (sokol sedí místo na trojvrší na větvi pařezu). Svému účelu sloužila radnice až do poloviny 20. století později se stala sídlem generálního ředitelství Sokolovské uhelné a.s., která ji v roce 1995 zrekonstruovala.Hornický dům
Hornický dům byl postaven v letech 1923–1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. Stavba byla financována z tzv. uhelného fondu (fond pro sociální péči hornickou). Hornický dům se stal důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života. V průčelí je reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře Wilhelma Srb-Schlossbauera. Reliéf má osm částí: „Rozloučení“, „Cesta do práce“, „Fasování nástrojů a fárání“, „Práce ve štole“ (2 obrazy), „Vyfárání a vracení nástrojů“, „Cesta domů“ a „Po celodenní námaze“. V letech 1969–1970 byl Hornický dům rekonstruován, fasáda obložena bílými mramorovými deskami, byla vyměněna okna a upravena střecha. V roce 2006 byly desky sundány a budova se opticky vrátila do původní podoby. Při této příležitosti byla v září 2006 na nově zrekonstruované budově odhalena pamětní deska architekta Rudolfa Welse. V současné době je Hornický dům sídlem Městského domu kultury a Sokolovského infocentra.Kostel sv. Jakuba Většího
Tento původně farní kostel byl založen ve 13. století. Původní starý kostel (pravděpodobně jednoduchá a prostá stavba) byl zničen saským vojskem a následně obnoven v renesančním slohu, poté byl znovu přestavěn ve slohu barokním za Jana Hartvika Nostice (budovatele zámku a kláštera v Sokolově). V roce 1672 byl kostel původně děkanský povýšen na arciděkanský. Barokní chrám je jednolodní s věží, která byla stavěna jako nucené práce, jež vykonávali za trest nevolníci. Je zastřešena barokní bání s lucernou. Vnitřní zařízení kostela je většinou barokní. Při poslední rekonstrukci byly obnoveny fasády v původní barokní barvě.Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského
Klášter byl vystavěn na popud majitele panství Jana Hartvika Nostice v letech 1663–1667. Podobně jako další církevní instituce severozápadních Čech bránil pronikání protestantismu z nedalekého Saska. Je tvořen budovami konventu a čtvercovým rajským dvorem s kruhovou studnou. Dominantou areálu je klášterní kostel sv. Antonína Paduánského.Objekt přežil období rušení klášterů během josefínských reforem a byl v provozu do roku 1950, kdy byl zlikvidován Státní bezpečností a následně sem byly umístěny jednotky Československé armády. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce Nosticovské hrobky pod klášterním kostelem a hrobka byla znovu slavnostně vysvěcena 20. prosince 1999. V současné době je zrekonstruován a využíván jako koncertní a výstavní i společenská síň. Od roku 2012 je také sídlem pivovaru.
Kaple Nejsvětější Trojice
Bývalá římskokatolická kaple postavená v letech 1772 až 1774 stojí na okraji Starého náměstí před kapucínským klášterem. Při požáru města 23. června 1874 byla kaple zničena, později znovu obnovena. Po opravách na konci devadesátých let 20. století byla předána pravoslavné církvi.Osobnosti
- Erich Auerbach (1911–1977), fotograf
- Aleš Cibulka (* 1977), publicista a moderátor
- Štefan Füle (* 1962), diplomat
- Adéla Gondíková (* 1973), herečka a moderátorka
- Dalibor Gondík (* 1970), moderátor, bavič a herec
- Karl Heidler von Heilborn (1792–1866), lékař
- Václav Němec (1912–2001), pedagog a vlastivědný pracovník
- Heinrich Rietsch (1860–1927), hudební vědec a skladatel německé národnosti
- Jehuda Kurt Unger (1907–1989), architekt
- Markéta Vondroušová (* 1999), tenistka
- Filip Koryta (* 1989), český básník, slamer, moderátor, hudebník a pedagog.
V Sokolově působili při výchově čtyř synů hraběte Františka Antonína Nostice (1725–1794) historik a jazykovědec Josef Dobrovský (1753–1829) a historik a národní buditel František Martin Pelcl (1734–1801).
Počet obyvatel dle sčítání lidu
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 5 250 | 6 530 | 8 679 | 10 126 | 11 429 | 12 647 | 9 777 | 18 041 | 18 256 | 24 763 | 25 210 | 25 081 | 23 347 |
Oficiální web město Sokolov:
www.sokolov.cz
PSČ Sokolov: 356 01 - 356 05







