Vracov

Historie

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 nechala královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., vybudovat kostel sv. Vavřince na nově vytyčeném náměstí. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. Dne 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
• Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
• Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
• Stará ulice – nejstarší část města (1604)
• Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
• Habánské vinné sklepy
• Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
• Několik kamenných křížů v různých částech obce

Ve městě se nachází zahradní železnice vybudovaná Zdeňkem Išem. Její součástí je elektrická lokomotiva řady 362 zvaná „Eso“, dále motorový vůz řady 810 a čtyřnápravová posunovací lokomotiva.

Osobnosti

• Josef Čajka (1919–2009), vysokoškolský pedagog, odborník v oblasti teorie obvodů
• Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor
• Tomáš Kořínek, operní zpěvák
• František Mezihorák (* 1937), historik, senátor, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
• Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
• Josef Somr (1934–2022), herec
• Karl Teller (1888–1944), spisovatel, středoškolský pedagog