Hustopeče

Historie

Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20–25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.).

První zmínky o sídle pocházejí z roku 1247, kdy byla zmiňována vesnice, jež později obdržela název Česká Ves. Současné Hustopeče na levém břehu Štinkovky byly založeny na přelomu 13. a 14. století. Významnou roli v jejich historii sehrál klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Na město byly povýšeny v roce 1572. Patřily pak k důležitým střediskům jihu Moravy a do roku 1960 byly sídlem okresu. Gotický dvoulodní kostel sv. Václava, v němž ministroval v dětství i T. G. Masaryk, byl zbořen v roce 1962 po zřícení věže, v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na jeho místě byl v první polovině 90. let postaven nový moderní kostel podle návrhu Ludvíka Kolka. Hustopeče byly tvořeny vlastním městem a několika předměstími, která měla až do poloviny 20. století vlastní katastrální území (Česká Ves – jihozápad území města, Nová a Kovářská Ulice – sever území města, Příčný a Dlouhý Cejl – jihovýchod území města).

Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo vlivem plísňových onemocnění a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila druhá světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí.

Město bylo elektrifikováno v roce 1922, ale stavba vodovodu se neustále odkládala a došlo k ní až v letech 1947–1954.

Na rozvoj města má pozitivní vliv jeho dobrá dostupnost, neboť leží při nájezdu na dálnici D2 z Brna směr Bratislava a nedaleko 1. železničního koridoru (stanice Šakvice s odbočkou do Hustopečí).

Pamětihodnosti

=== Stavby na Dukelsk Dukelské náměstí je hlavní historické náměstí, kolem něhož jsou soustředěny i mnohé z nejhodnotnějších památek ve městě. Svažitému náměstí dominuje:

Kostel svatého Václava a svaté Anežky České – Novodobý farní kostel stojící na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962. Kostel svatého Václava a svaté Anežky České je dvoupatrová stavba s půdorysem otevřené spirály. V jejím středu se nachází podzemní kaple svaté Anežky České, která leží na místě mariánské kaple původního kostela. Severní polovina vnější spirály tvoří půlkruhovou kostelní loď. Lavice pro věřící seskupené do podoby amfiteátru se svažují k půlkruhovému kněžišti. Menší, jižní část spirály obsahuje sakristii, klubovny a učebny. Kromě toho se v suterénu nacházejí další prostory farního centra (sál, jídelna, učebna a další).

Pseudorenesanční budova radnice na Dukelském náměstí byla postavena roku 1906 podle projektu profesora německé techniky v Brně Ferdinanda Hracha. Radnice má tři poschodí a mohutnou věž. Po dostavbě radnice v ní byly umístěny krom obecního úřadu i sekretariát městské policie, městská spořitelna, důchodkový úřad obce a později i četnická stanice a notářství. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná, jelikož v přístupu brání táhla hodin.

Původní renesanční radnice přiléhající k nové radnici prošla během své existence mnoha proměnami až do dneš Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1736–1738 tvoří další dominantu Dukelského náměstí. V tomto období jej vytvořil Jan Kašpar Pröbstl. Zasvětil jej morovým patronům sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv. Františku Xaverskému a sv. Karlu Borom Městské opevnění je datováno od 16. století. Ještě v roce 1720 byly Hustopeče nazývány městem hrazeným. Vstupní brány tehdy byly Kovářská v Panské ulici, Židovská naproti Starovicím a Vodní oproti tehdejšímu předměstí Böhmdorfu (Česká ves). Hradby byly postupně od roku 1830 zastavovány a rozebírány. Poslední z bašt se dochovala v dnešní Hradební ulici.

Mandloňová rozhledna je volně přístupná dřevěná rozhledna, jež stojí severně od města na Starém vrchu, na okraji starých mandloňových sadů. Byla otevřena v březnu 2012.

Památník prezidenta Masaryka. Původní návrh Jana Ambrůze tvoří objemná ocelová deska (rozměry 3,5 x 3,5 m) s prořezanými písmeny TGM, která spočívá přímo na úrovni terénu, je zdola opatřena šachtou se světelným zdrojem, jenž "promítá" prezidentovy iniciály do korun stromů a do vesmíru. Obsahuje urny s prstí od Zborova a z Lán.

Další stavby

Obřadní síň s krematoriem na městském hřbitově.

Osobnosti

Rodáci

• Zdeněk Bartošík (* 1974), hudební skladatel
• Johann Wolfgang Brügel (1905–1986), československý právník a historik německé národnosti, člen Německé sociální demokracie, spolupracovník exilové vlády v Londýně
• Victor Cibich (1856–1916), česko-německý železniční úředník, proslavený jako tvář na etiketě piva Březňák
• Jaroslav Diviš (* 1986), fotbalista
• Viktor Hájek (1900–1968), teolog, kazatel a v letech 1950 až 1968 synodní senior, tedy nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické
• Michal Huvar (* 1960), spisovatel, publicista, nakladatel a cestovatel
• Tomáš Janík (* 1977), pedagog a teoretik pedagogiky
• Martin Jílek (* 1986), fotbalista
• Radek Juška (* 1993), atlet, mistr ve skoku dalekém
• Othmar Kallina (1889–1945), československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.
• Antonín Klimeš (* 2005), volejbalista, český reprezentant
• Eduard von Kreysa (1860–1923), rakousko-uherský generál
• Pavel Makovec (* 1955), ekonom
• Jon Marianek (* 1998), youtuber
• Terezie Masaryková (1813–1887), matka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V Hustopečích se narodila i zemřela.
• Daniela Mičanová (* 1972), česká spisovatelka a překladatelka z angličtiny
• Jaroslav Navrátil (* 1991), fotbalista
• Alexandr Prát (* 1956), hokejista
• Albín Theodor Prokop (1835–1916), architekt, působil zejména na Těšínsku
• Pavel Říčan (1933–2024), profesor psychologie
• Michal Sáček (* 1996), fotbalista
• Eduard Schleimayer (1853–1929), politik německé národnosti, poslanec zemského sněmu a po 30 let starosta Hustopečí, čestný občan města
• Otokar Šimek (1878–1950), literární historik a romanista
• Josef Šural (1990–2019), fotbalista
• Ilse Tielsch (1929–2023), rakouská spisovatelka
• Miloš Trapl (* 1935), historik a spisovatel
• Miloslav Uhlíř (1926–2009), lékař a profesor porodnictví
• Zdeněk Trněný (* 1955), fotbalista
• Zdeněk Veselý (Redzed) (* 1998), rapper a hudební producent
• Richard Zemánek (* 1968), politik KDU-ČSL v Břeclavi a Jihomoravském kraji

Další

• Jan Ambrůz (* 1956), vedoucí ateliéru Socha II, Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, autor hustopečského památníku T. G. Masaryka (2006)
• Rudolf Auspitz (1837–1906), rakouský podnikatel a politik německé národnosti působící na Moravě, od 70. let 19. století poslanec Říšské rady za Mikulov a Hustopeče, původem ze židovské rodiny z Hustopečí (po nich pojmenované)
• Isidor Böck (1869–1943), jediný rabín v historii Židovské obce Hustopeče
• Josef Demel (1823–1901), rakouský právník a politik české národnosti, poslanec Kroměřížského sněmu, zemřel v Hustopečích
• Jan Herben (1857–1936), český a československý politik, novinář, spisovatel a historik, blízký spolupracovník T. G. Masaryka, narozen v Brumovicích na Hustopečsku
• Vlastimil Svatopluk Juren (1864–1951), farář Českobratrské církve evangelické, který působil v letech 1905–1922 v Hustopečích. Zasloužil se o vznik první české školy v tomto městě.
• Ludvík Kolek (1933–2021), architekt, sochař a malíř. V Hustopečích byl postaven kostel podle jeho projektu.
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), státník, politik, filozof a pedagog, první prezident Československa. Studoval na hustopečském gymnasiu a pocházela odsud jeho matka Terezie.
• Alois Mrštík (1861–1925), český spisovatel a dramatik, žil a tvořil v obci Diváky na Hustopečsku
• Vilém Mrštík (1863–1912), český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik, bratr Aloise M.
• Alfons Mucha (1860–1939), světově uznávaný malíř a designér období Art nouveau, otec spisovatele Jiřího Muchy. V Hustopečích žila jeho sestra a další příbuzní, pomáhal zde propagovat českou menšinu.
• Věra Nohelová (1931–2014), umělecká tiskařka a grafička, žila a zemřela v Hustopečích
• Josef J. Pihert (1845–1911), hudební skladatel a pedagog, v mládí působil v Hustopečích jako kapelník a sbormistr
• Ivan Remunda (1934–2014), malíř, grafik a spisovatel, absolvent hustopečského gymnázia
• Josef Stejskal (1922–2014), římskokatolický kněz a patnáctý arciděkan v Horní Polici, absolvent hustopečského gymnázia, narozen v Šitbořicích na Hustopečsku
• Jaroslav Zástěra (1921–2001), badatel a historik, absolvent hustopečského gymnázia