Rapšach (Okres Jindřichův Hradec)

Historie

Vesnice městského typu Rapšach byla založena ve 12. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1338. Nejdříve patřila k panství Litschau, od 15. století, kdy zde bylo patnáct usedlíků, patřila k panství Heidenreichstein, v roce 1868, po zřízení okresu Schrems v rakouské korunní zemi Dolní Rakousko, byla do něho začleněna. Již tehdy byla osídlena obyvateli českého i německého jazyka a na katastrálních mapách tak přicházejí některá pomístní jména v češtině (Lípa, Obecní bláto, Pod zahradou, Velké padělky, Malé padělky, Pod palouky, Přes příhonec a další) a některá v němčině (Paris, Reiss Bach, London et cetera). Z toho plyne, že osady Malý Londýn, Velký Londýn a Paříž nebyly až mezi světovými válkami pojmenovány jako výraz díku západním mocnostem po hlavních městech předních zemí Dohody, nanejvýše byly jazykově počeštěny. K roku 1910 se přihlásilo 1 002 jeho obyvatel k české a 1 003 obyvatel k německé obcovací řeči. Rapšach byl k Československu připojen 31. července 1920 jako součást Západního Vitorazska. Od 31. července 1920 patřil do okresu Třeboň a roku 1924 byla ještě upravena hranice přepuštěním části lesnaté krajiny na východě Rakousku. Následovalo další českojazyčné osídlování. Před rokem 1938 v Rapšachu žilo 2 200 obyvatel, převážně českých. Po Mnichovské dohodě byl Rapšach tak zvaně připojen k nacistickému Německu 24. listopadu 1938 a české obyvatelstvo odcházelo, tedy začali převažovat obyvatelé německého jazyka. Ti byli donuceni k odchodu po II. světové válce, z Rapšachu bylo vysídleno na 800 lidí německého jazyka. Návrat původního českojazyčného obyvatelstva a další osídlování obyvatelstvem českojazyčným a obyvatelstvem ze Slovenska bylo jen pozvolné. Po vzniku Pohraniční stráže v roce 1951 bylo okolí Rapšachu v hraničním pásmu, oddělené ploty s ostnatým drátem, což komplikovalo život jak domácímu obyvatelstvu, tak i příchozím návštěvníkům.

V roce 1952 byla z příkazu ministerstva vnitra přesídlena do vnitrozemí z důvodů ostrahy státní hranice téměř celá obec, s výjimkou šesti rodin. Přicházeli noví osídlenci, nejprve z Pacovska a Pelhřimovska, později z jižní Moravy a ze Slovenska. Obec se však postupně téměř vylidnila.