Mokrý Lom (Okres České Budějovice)

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1362, kdy byla jako zástava dána Bohuslavovi z Mirkovic. Osada patřila do roku 1387 k velešínskému panství, poté připadla Rožmberkům. V roce 1474 zastavil Jindřich V. z Rožmberka osadu Janovi z Bohušic za dvacet kop a&nů činže.

Dům čp. 3

Duchovní správou patřila osada až do roku 1786 velešínské farnosti. Od tohoto roku spadá pod farnost ve Svatém Jánu (stejně jako místní část Polžov; místní část Lahuť je přifařena k Římovu).

V Mokrém Lomě vzniklo osadní zastupitelstvo v čele s Františkem Pártlem, které opět žádalo o rozdělení obce. Tento požadavek několikrát narazil na odpor vesnic Sedlce a Branišovice. Největším problémem bylo rozdělení majetku sboru dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1889. Dne 19. srpna 1923 Sedlce kapitulovala a 28. únor 1924 byl určen jako den rozdělení.

Mezi klíčové události novodobé historie Mokrého Lomu, které vedly k jeho znovuosamostatnění, patří také ekologické problémy. Ty přispěly k tomu, že Mokrý Lom, dříve spadající pod Římov, začal usilovat o větší nezávislost. Významnou roli sehrála havárie, při níž začala z vodovodu vytékat závadná voda. Vyšetřováním bylo zjištěno, že zemědělci vylili nad pramen větší množství pesticidu na hubení plevele, ale odpovědnost nesl i úřad v Římově, který zanedbal vymezení ochranného pásma. Tato událost byla jedním z podnětů k tomu, aby obec získala větší kontrolu nad svým vývojem.