Lišov

Historie

Lišov byl založen pravděpodobně koncem 13. století, nejstarší písemná zpráva o městysu Lišov (oppidum Lyssaw) pochází z roku 1344. Roku 1365 je zmiňován kostel sv. Václava. Většina obyvatel byla české národnosti. Již na konci 14. století byl Lišov českým králem povýšen na městečko. Postupně získával různá práva, například v roce 1406 právo hrdelní. Po husitských válkách práva Lišovu potvrdili jak král Ladislav Pohrobek, tak Vladislav II. Jagellonský a pak i císař Rudolf II., který udělil právo dvou výročních trhů. Městečko bylo zničeno požárem v roce 1619, kdy jej vypálila stavovská vojska, další velký požár vznikl roku 1679. Za napoleonských válek, přesněji v zimě 1805/6, zde byli ubytováni bavorští a francouzští vojáci. Jejich odchod prý způsobil rychlý rozkvět a stejně rychlý úpadek ševcovství. V roce 1924 byl Lišov povýšen na město.

Již v roce 1812 byl zřízen obecní vodovod. Po roce 1864 měla přes Lišov vést železniční trať Č. Budějovice - Třeboň, později zde František Křižík plánoval elektrickou dráhu, ale z projektu sešlo. Od 11. června 1911 byla provozována jedna z prvních autobusových linek v Čechách na trase Budějovice - Lišov - Třeboň. V roce 1921 proběhla elektrifikace. JZD vzniklo 1957 a v roce 1971 bylo sloučeno s Hůreckým.

Lišov byl od počátků součástí královského panství se sídlem na hradě Hluboká, které však bylo často zastavováno různým šlechtickým rodům. Počátkem 17. století byl Lišov nakrátko samostatným panstvím, od roku 1661 byl opět součástí hlubockého panství, spravovaného Schwarzenberky. Po vzniku okresů v rámci Rakouského císařství se roku 1850 stal Lišov střediskem soudního okresu (9. nejmenšího v Čechách) s působností nad mnoha blízkými vesnicemi. V letech 1855 - 1868 byl Lišov též sídlem okresního úřadu. Potom do roku 1949 patřil Lišov pod okres České Budějovice, v letech 1949-60 pod okres Třeboň, od roku 1960 opět pod okres České Budějovice.

Roku 1960 byl do samosprávy města připojen Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky s Hrutovem, Zvíkov s Hvozdcem a Vlkovicemi a v roce 1980 Kolný s Červeným Újezdcem, Lhoticemi a Velechvínem. Po roce 1990 se Hvozdec a Zvíkov opět osamostatnily.

Rodáci

  • mjr. Karel Černý, československý odbojář za druhé světové války
  • Emil Pitter (1887-1973), malíř a pedagog, člen Sdružení jihočeských výtvarníků a umělecké skupiny Linie
  • Milan Sachs (1884-1968), hudební skladatel a dirigent, ředitel Záhřebské opery a prezident Chorvatské společnosti hudebního umění

Oficiální web město Lišov:
www.lisov.cz

PSČ Lišov: 373 72

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí