Hluboká nad Vltavou

Historie

Hrad Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čéč z Budivojovic, kterému dal král Václav I. hrad do zástavy. Král Přemysl Otakar II. hrad Čéčovi odebral a začlenil jej opět mezi královské hrady. Jak uvádí prof. Josef Žemlička ve své práci Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků (str. 215), byl pás přemyslovských fundací impozantní. Hluboká tak byla začleněna do králových hradních opor jako byl Písek, Bechyně, Vimperk, Myšenec, Protivín a Újezdec u Týna. Po smrti krále na Moravském poli drželi krátce Hlubokou Vítkovci – Záviš z Falkenštejna se svým bratrem Vítkem. Po popravě Záviše z Falkenštejna na louce pod hlubockým hradem dne 24. srpna 1290 se hrad opět dostal do držení královské komory.

Dne 16. listopadu 1351 zde (na pravém břehu Vltavy) došlo ke střetu ozbrojenců Jindřicha II. z Hradce a Petra ze Šternberka s oddíly Viléma z Landštejna a rakouského šlechtice Eberharda VIII. z Valsy (von Wallsee), která skončila porážkou Jindřicha z Hradce. Toto vojenské střetnutí je známo jako bitva u Zámostí.

Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitálu. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let, z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitálu a na Blatné. V roce 1490 bylo království panství Hluboká zastaveno Vladislavem II. Vilémovi z Perštejna. Po smrti Viléma z Perštejna patřila Hluboká na krátký čas jeho bratru Janovi, který v roce 1534 Hlubokou postoupil svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneku. V roce 1561 vykoupila hlubocké panství od Suneků královská komora, od které panství v roce 1562 koupil Jáchym z Hradce. Jeho vnuk Jáchym Ondřej z Hradce v prosinci 1598 prodal Hlubokou Bohuslavovi Malovcovi z Malovic. V roce 1622 byl Malovcům za jejich účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován. Ferdinand II. pak hlubocké panství přenechal svému generálu Donu Baltasarovi de Maradas. Rodina Marradasů dne 1. října 1661 prodala hlubocké panství Janu Adolfu I. hraběti Schwarzenbergovi.

V letech 1741 až 1742 (za válek o rakouské dědictví) byl hrad Hluboká obsazen francouzským vojskem a opakovaně byl obléhán rakouským vojskem. Dne 25. května 1742 došlo nedaleko Hluboké k bitvě u Zahájí.

V letech 1799–1800 za napoleonských válek bylo na Hluboké zimoviště ruského pluku. Dále se Podhradí označuje jako městečko za Viléma z Perštejna roku 1496. a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Zaniklé osady

• Korutany – ves v okolí Kostelce připomínaná jen v roce 1398. – osada zanikla v důsledku výstavby vodního díla Hněvkovice.
• Jaroslavice – ves zanikla v roce 1990 v důsledku výstavby vodního díla Hněvkovice.

Pamětihodnosti

• Baba (hradiště)
• Ohrada (lovecký zámek)
• Zámek Hluboká nad Vltavou
• Zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou
• Zemědělský dvůr Vondrov
• Židovský hřbitov v Hluboké nad Vltavou

Adolf Josef Schwarzenberg nechal v roce 1895 na pravém břehu Vltavy postavit pomník, a to na předpokládaném místě popravy Záviše z Falkenštejna.

Osobnosti

• Jiří Andreska (1931–1999), myslivecký historik, muzejník, etnograf, publicista
• Karel Bidlo (1904–1992), fagotista a hudební pedagog
• Eduard Bloch (1872–1945), lékař
• Jan Bor (1886–1943), divadelní režisér
• Václav Dragoun (1865–1950), první ředitel Poštovního muzea
• Václav Lacina (1906–1993), prozaik, básník a humorista
• Jaroslav Michal (1911–1988), římskokatolický teolog, duchovní, právník
• Jan Oswald (1890–1970), geolog, mineralog, spisovatel a středoškolský pedagog
• Adolf ze Schwarzenbergu (1890–1950), hlava Schwarzenberské primogenitury
• Karel Skalický (*1934), římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog
• Rudolf Vácha (malíř) (1860–1939), akademický malíř
• Rudolf Vácha (zahradník) (1825–1899), zahradní architekt, zakladatel krajinářských parků a starosta Hluboké
• Jan Pavel Veselý (1762–1810), houslista a hudební skladatel
• Josef Vlasák (* 1948), molekulární biolog, mykolog, vysokoškolský pedagog
• Růžena Wisteinová (1867–1937), česko-americká lékařka, aktivistka, sufražetka a feministka