Bošilec

Historie

Bošilec je sice stranou od hlavních cest, ale jeho kostel je vidět do daleka. A i ten, kdo neví o tomto kraji nic, zná písničku o bošileckém mostku. Vede přes něj cesta ze vsi ke gotickému kostelu sv. Martina ze 14. století a přilehlé barokní faře. V kostele je proslulá kazatelna ve tvaru velryby přenesená sem roku 1786 ze zrušeného kostela sv. Barbory, stojícího uprostřed třeboňských lesů. V Česku se kazatelny obdobného provedení kromě Bošilce dochovaly pouze v kostele sv. Jakuba v Kratonohách a kostele Narození Panny Marie v Mnichovicích. Věž z roku 1836 nahradila původní dřevěnou zvonici.

Ves se připomíná již roku 1318 (Bossulecz) a její dějiny jsou spjaty s osudy pánů z Růže. Po Vítkovcích přešla do držení Rožmberků a stala se součástí panství spravovaného z tvrze v Dolním Bukovsku. K třeboňskému panství byl Bošilec přičleněn v 1. polovině 15. století. V čele vesnice stál rychtář, který zastupoval majitele panství a hájil ve vsi jeho zájmy. Bošilec se postupem času rozrůstal a v polovině 16. století se hospodařilo již na 23 usedlostech, ves měla i svého kováře a tři krčmy.

Velkou pohromou se pro Bošilec stala třicetiletá válka. Protahující vojska ničila úrodu, plenila a vypalovala statky. V roce 1625 je Bošilec uváděn jako zcela pustý a vypálený. Válka znamenala pro Bošilec také zrušení samostatné farnosti. Vojáci vyplenili kostel, bošilecká farnost zůstala bez kněze a roku 1635 byla připojena k farnosti veselské, znovu obnovena pak až v roce 1703.

Od roku 1660 se na další dvě století stali majiteli Bošilce Schwarzenbergové. Vesnice se pomalu obnovovala a rostl počet jejích obyvatel. Po zrušení poddanství tvořil Bošilec od roku 1850 část obce Borkovice, již roku 1854 se však osamostatnil. V období od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl Bošilec začleněn pod obec Dynín, poté je znovu samostatnou obcí.

Dnes má Bošilec katastrální území o rozloze 958 ha a okolo 200 obyvatel. V obci se nacházejí hodnotné a památkově chráněné objekty, např. sýpka u čp. 9 ze druhé poloviny 19. století, čp. 13 z let 1849 až 1852, čp. 21 z doby kolem roku 1850, kostel sv. Martina, původně ze 14. století, opraven roku 1703.

{| class="wikitable" |+ Vývoj Bošilce mezi lety 1869 a 2001 |- ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 459 || 489 || 460 || 458 || 465 || 438 || 461 || 299 || 317 || 280 || 267 || 217 || 192 |- ! Počet domů | 58 || 61 || 65 || 64 || 70 || 70 || 80 || 83 || 77 || 75 || 78 || 90 || 91 |}

Zajímavosti

Přes svou nevelkou rozlohu vešla obec do širšího povědomí svým mostkem přes výpusť Bošileckého rybníka, který je opěvován v žertovné lidové písni „Na tom bošileckym mostku“, která vznikla v dobách, kdy se sem panstvo z Třeboně jezdilo bavit a mimo jiné i hrát vrhcáby, čili kostky.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Martina
  • Usedlosti čp. 8, 9, 13 a 21

Osobnosti

  • Miroslav Kubeš (19272008), filosof a fotograf
  • František Svobodný (1899–1975), malíř

Počet obyvatel dle sčítání lidu

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Obyvatel 489 460 458 465 438 461 299 317 280 267 217 192

Oficiální web obec Bošilec:
www.bosilec.cz

PSČ Bošilec: 373 65