Vizovice

Historie

Osada Vizovice byla založena již v době pohanství, tedy ještě před rokem 864. První písemná známka o Vizovicích je z roku 1261 v zakládací listině kláštera Smilheim, který založil Smil ze Zbraslavi a Střílek. Vizovice byly v té době už osadou trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad Vizovice na městečko. Znak města pochází od erbu pánů z Kunštátu (druhá polovina 15. století). Roku 1570 byly Vizovice císařem Maxmiliánem II. povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou jarmarků. V červnu roku 1848 se ve Vizovicích konaly první volby (účast pouze 94 z celkového počtu 542 voličů) – občané volili starostu a 4 radní.

Počátkem 80. let 19. století začaly Vizovice činit kroky k výstavbě místní dráhy, která by byla připojena na trať Vídeň–Krakov Severní dráhy císaře Ferdinanda, vedoucí přes 25 km vzdálené Otrokovice. Ale teprve v roce 1899 zahájen provoz na trati Otrokovice – Zlín – Vizovice (Vizovice byly tehdy významnějším městem než Zlín, neboť na rozdíl od něj byly sídlem soudního okresu). Ve 30. letech 20. století byla z popudu zlínské firmy Baťa zahájena výstavba prodloužení železnice na východ do Valašské Polanky, kde se měla napojit na trať 280. Vinou druhé světové války byly ale práce přerušeny a projekt nebyl už nikdy dokončen; od Vizovic přes Lutoninu, Jasennou a Ublo až do Pozděchova se zachovala jen hrubá stavba náspů, mostů a zářezů, využívaná pro místní cesty a pěšiny. Stanice Vizovice tak zůstala koncovým nádražím na západním okraji města.

Pamětihodnosti

K hlavním památkám ve městě patří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných bratří s nemocnicí z druhé poloviny 18. století a barokní děkanský kostel sv. Vavřince z roku 1792. Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup z roku 1690 se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Prokopa. Památkově chráněným domem je Vila Café York.

Zámek Vizovice

Zámek ve Vizovicích vznikl v polovině 18. století na místě bývalého cisterciáckého kláštera. Nechal jej postavit Heřman Hannibal z Blümengenu podle návrhů architekta Františka Antonína Grimma. Je to dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U postavená v tehdy moderním francouzském barokním stylu. V druhé polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada – anglický a francouzský park se sochařskou výzdobou a se Zámeckým rybníkem. Z té doby pochází i vybavení zámku a rozsáhlá sbírka obrazů.

Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i celoročně přístupný zámecký park.

Osobnosti

Rodáci

• Josef Čižmář (1868–1965), lékárník, historik, folklorista a vlastivědný pracovník
• Rudolf Feistmantl (1892–1943), důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
• Štěpán Gavenda (1920–1954), partyzán, člen druhého i třetího odboje, popraven komunisty
• hudebnická rodina Hábova:
• Alois Hába (1893–1973), průkopník mikrotonální hudby
• Emil Hába (1900–1982, bratranec Aloise)
• Karel Hába (1898–1972, bratr Aloise)
• Miroslav Hába (1935–?, jejich synovec)
• Jaroslav Hala (1914–1944), voják, letec RAF, plukovník in memoriam
• Richard Jaroněk (* 1969), cestovatel a fotograf, vydavatel časopisu Trnky-Brnky
• Rudolf Jelínek (1892–1944), podnikatel
• Aranka Lapešová (* 1944), herečka
• Bolek Polívka (* 1949), herec, komik, mim, dramatik a scenárista
• Vladimír Rýpar (1903–1969), novinář
• Rudolf Stillfried z Ratenic (1849–1921), šlechtic, majitel vizovického zámku, moravský zemský poslanec
• Marie Tomšů (1920–1993), špiónka a agentka
• Milada Vilímková (1921–1992), archivářka, historička a egyptoložka

Další

• Jan Graubner (* 1948), arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, později arcibiskup pražský a primas český; byl farářem ve Vizovicích v letech 1982–1990
• Alena Hanáková (* 1958), politička, starostka Vizovic 2006–2010
• Gustav Imrýšek (1908–1989), vlastivědný pracovník, lidový vypravěč, dlouholetý kronikář města
• Zikmund Jelínek (1859–1936), zakladatel likérky (později známé jako R. Jelínek), významný činitel vizovického veřejného života
• František Lapeš (1909–1961), lékař a umělec, působil a zemřel zde; čestný občan města od r. 1997
• Jan Reimershofer (1808–1876), podnikatel a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později emigroval do USA
• Antonín Vysloužil (1890–1945), katolický kněz a starosta Vizovic, zdejší farář v letech 1923–1945, zavražděn komunisty