Valašské Klobouky

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Valašských Kloboukách.

K nejvýznamnějším památkám patří farní kostel Povýšení svatého Kříže s gotickým jádrem ze 13. století, renesanční věží a barokním interiérem, budova Staré radnice, dnes sídlo muzea, mariánský sloup a zajímavostí je také dochovaný renesanční pranýř. Ve městě zahájil svou kariéru známý architekt Hubert Gessner

Zajímavé expozice Městského muzea představuje zdejší historii a zvyky a také tradice soukenictví, plátenictví a barvířství.

Ve městě je každoročně pořádán tradiční Mikulášský jarmek, na který se pravidelně sjíždí tisíce lidí z blízkého i vzdáleného okolí.

Valašské Klobouky jsou významným střediskem zimních sportů a výchozím místem turistických hřebenových túr v severní části Bílých Karpat. Pěší turisty i cykloturisty ale přitahují hlavně v létě, kdy odtud vyrážejí po mnoha trasách do Bílých Karpat.

V období první republiky obohatil Valašské Klobouky některými stavbami také slavný architekt Bohuslav Fuchs.

Historie

Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky.

Ve 14. a 15. století získaly Valašské Klobouky řadu privilegií. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což jim přineslo právo trhu i právo hrdelní. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město.

Při velkém požáru v roce 1896 lehla popelem více než polovina města. Tento požár je považován za největší na Moravě během 19. století. Požár zničil většinu původních dřevěných domů a nová výstavba probíhala již ve zděné podobě. O to cennější jsou tři dochované dřevěnice, které požár přečkaly a dodnes stojí v těsné blízkosti náměstí, u silnice směrem k Brumovu-Bylnici. V jedné z nich má své sídlo ekologické sdružení Kosenka.

Po roce 1960, kdy došlo k transformaci krajů, bylo ke Kloboukám připojeno postupně sedm obcí. V roce 1990, ale začal opačný proces dezintegrace obcí. Postupně se čtyři obce osamostatnily.

Osobnosti

• Hubert Gessner (1871 – 1943), architekt
• Jan Matzal (1881 – 1961), autor románů
• Jaroslav Pacák (1902 – 1984), malíř, teoretik výtvarného umění
• Štěpán Trochta (1905 – 1974), kardinál a biskup litoměřický. Rodák z nedaleké Francovy Lhoty byl pokřtěn valašskoklobouckým děkanem P. Ignácem Kremelem
• Jaroslav Bařinka (1909 – 1980), režisér, autor rozhlasových her
• Josef Balejka (1917 – 2004), válečný hrdina, pilot RAF
• Ladislav Mňačko (1919 – 1994), slovenský spisovatel, dramaturg
• Bedřich Havlíček (1922 – 1994), historik
• Miloš Šperling (1925 – 1989), sochař
• Milena Fucimanová (* 1944), spisovatelka, básnířka, překladatelka
• Zdeněk Matyáš (1945 – 2001), malíř