Fryšták

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.

Historie

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“ Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

Na konci 2. světové války bylo Fryštácko 6. 5. 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

1. ČSDSD;
2. ČSL;
3. národní socialisté;
4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

• Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
• Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
• Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
• Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
• Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.

Osobnosti

Rodáci

• Břetislav Bakala (1897–1958) – hudební skladatel a dirigent
• Dalibor Brázda (1921–2005) – česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
• Hanuš Domanský (*1944) – hudební skladatel
• Ludvík Jadrníček (1863–1954) – akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
• Jaroslav Kvapil (skladatel) (1892–1958) – klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
• Karel Pekárek (1911–1966) – etnograf, pedagog a znalec Valašska

Osobnosti pobývající ve Fryštáku

• Karel Absolon (1877–1960) - krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie
• Vladimír Fischer (1870–1947) - konzervativně zaměřený architekt
• Jaroslav Hovadík (*1935) - grafik, malíř a sochař; prožil ve Fryštáku své mládí
• Jan Pažout (1876–1909) - akademický malíř
• Václav Renč (1911–1973) - básník, dramatik, překladatel a scenárista; podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku
• Ignác Stuchlý (1869–1953) - kněz a řeholník, zakladatel a první provinciál české salesiánské provincie

Čestní občané

• Břetislav Bakala
• Petr Fjodorovič Buďko - zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Trofim Filipovič Bašmanov - partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Gennadu Grigorjevič Grečin - velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Alexandr Grigorjevič Giněvskij - velitel sovětského desantu
• Karel Huňa (in memoriam) - poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
• Ludvík Jadrníček
• Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara - radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jurij Vladimírovič Kulikov - náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jaroslav Kvapil
• Petr Vasiljevič Moskalenko - velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Dajan Bajanovič Murzin - velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Vasilij Petrovič Nastěnko
• Nina Jakovlevna Potapenko, zvaná Kozko - členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Václav Renč (in memoriam)
• Alena Renčová, rozená Sedláková - choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
• Fedor Vasilijevič Zimin - velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky