Fryšták (Okres Zlín)

Historie

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“ Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

Během druhé světové války se místní škola stala nemocnicí pro německé vojáky.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého. Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.

Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. května 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto: # ČSDSD; # ČSL; # národní socialisté; # KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasů strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mikuláše
Jadrníčkova vila

Osobnosti

Rodáci

Břetislav Bakala (1897–1958), hudební skladatel a dirigent
Dalibor Brázda (1921–2005), česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
Hanuš Domanský (1944–2021), hudební skladatel
Jozef Cholek (1873–1928), slovenský a československý politik
Ludvík Jadrníček (1863–1954), akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
Josef Januschka (1823–1907), rakouský státní úředník a politik
Jaroslav Kvapil (1892–1958), klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
Karel Pekárek (1911–1966), etnograf, pedagog a znalec Valašska
Erik Cais (1999 – doposud), český rallyový závodník.

Osobnosti pobývající ve Fryštáku

Karel Zikmund Dubský z Třebomyslic (1688–1744), příslušník rytířské větve rodu Dubských z Třebomyslic, z Fryštáku velel jako poručík (lajtnant) portášskému sboru v letech 1735–1741
Karel Absolon (1877–1960), krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie
Vladimír Fischer (1870–1947), konzervativně zaměřený architekt
Jaroslav Hovadík (1935–2011), grafik, malíř a sochař; prožil ve Fryštáku své mládí
Jan Pažout (1876–1909), akademický malíř
Václav Renč (1911–1973), básník, dramatik, překladatel a scenárista; podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku
Ignác Stuchlý (1869–1953), kněz a řeholník, zakladatel a první provinciál české salesiánské provincie
Cyril Juroška (1921–2008), salesiánský kněz

Čestní občané

Břetislav Bakala
Pjotr Fjodorovič Buďko, zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Trofim Filipovič Bašmanov, partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Gennadij Grigorjevič Grečin, velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Alexandr Grigorjevič Giněvskij, velitel sovětského desantu
Karel Huňa (in memoriam), poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
Ludvík Jadrníček
Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara, radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Jurij Vladimírovič Kulikov, náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Jaroslav Kvapil
Petr Vasiljevič Moskalenko, velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Dajan Bajanovič Murzin, velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Vasilij Petrovič Nastěnko
Nina Jakovlevna Potapenková, zvaná Kozko, členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
Václav Renč (in memoriam)
Alena Renčová, rozená Sedláková, choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
Fjodor Vasiljevič Zimin, velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky