Polešovice

Historie

Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku v mladší době kamenné (6. tisíciletí př. n. l.). Našly se zde jámy se zbytky keramiky a zvířecích kostí. Z mladší doby bronzové pochází nejvzácnější nález, tzv. Polešovický poklad – 800 zlomků různých bronzových předmětů tvořící původní poklad (nástroje, šperky, srpy, sekerky, náramky, jehlice, zlomky mečů, dýk, kopí a oštěpů).

Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciáckému klášteru na Velehradě.

K dalšímu hospodářskému rozvoji obce napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního a právo užívat znak. Trhy a jarmarky měly ekonomicky pozvednout sedláky, nové měšťany a také klášter. Důležitým zdrojem příjmů kláštera a polešovických poddaných byly také vinohrady. Nejvíce se toho o pěstování vinné révy dovídáme po husitských válkách. Poddaní ze svých vinohradů platili vrchnosti desátky většinou ve formě naturální.

Pošta v obci byla založena 20. ledna 1877. Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.

Původ jména Polešovice

Původ názvu obce Polešovice je spojován s místní lidovou tradicí. Podle pověsti stála v těchto místech tvrz pána Jana z Hory zvaného Podlesov, který byl vůči poddaným velmi krutý. Obyvatelé proto údajně uprchli do sousedního panství Dorštátů, kde vládl spravedlivější pán. Po jeho smrti měl Jan z Hory panství napadnout a zpustošit. Z původní osady zůstaly jen střepy, které jsou podle vyprávění dodnes při polních pracích nalézány.

Podle pověsti se poddaní nakonec proti krutému pánovi vzbouřili, tvrz přepadli, zapálili a zlého pána ubili. Na památku této události se mezi lidmi rozšířilo zvolání „Nežije Podlesov více!“, z něhož mělo postupně vzniknout pojmenování nové vesnice Podlesovice, později Polešovice.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla
• Kříž na Salajce
• Socha svatého Floriána v centrální části obce
• Socha svatého Marka
• Smírčí kříž Grejty
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Vinné sklepy ve Vinařské ulici
• Rozhledna Floriánka

Osobnosti

• Vojtěch Basovník (1912–1955), kněz, salesián
• Vojtěch Trnčák (1915–1999), kněz, salesián, pedagog a misionář v Chile
• Jaroslav Krejčí (1916–2014), sociolog, právník a politik
• Mojmír Maděrič (1955–2026), herec, hudebník, moderátor
• Dušan Zapletal (1931–1987), akademický malíř a docent na pedagogické fakultě v Banské Bystrici
• Daniel Ignác Trubač (* 1969), akademický sochař