Huštěnovice (Okres Uherské Hradiště)

Historie

První písemná zmínka o obci s názvem Wesconewiz pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert přiznal Velehradskému klášteru desátek z huštěnovických vinic. Původně ves stávala o něco východněji než dnes, v trati Huštěnůvky blíže řece Moravě. Nová osada s podlouhlou návsí byla založena na sušším místě v letech 1261–1320.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Anny z let 1873–1877. Neogotická stavba s věží vysokou 39,82 m. Kostel byl postaven jako náhrada za kapli sv. Anny z roku 1828. Před kaplí zde stávala zvonice, postavená v 80. letech 18. století. Věřící chodili na bohoslužby do Kostela svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti. V roce 1872 si místní obyvatelé zvolili kostelní výbor na postavení nového kostela. Základní kámen byl položen 26. července 1873 a přesně za tři roky byl 26. července 1877 kostel vysvěcen. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1908
Pomník padlým v první světové válce z roku 1923 od akademického sochaře Julia Pelikána na místním hřbitově
Šest křížů v různých částech obce z let 1874, 1878, 1907, 1915, 1946 a jeden neurčeného stáří
Pamětní deska legionáře Antonína Smětáka z roku 1935 na jeho rodném domě č. 64
Muzeum s expozicí lidového bydlení v Huštěnovicích na počátku 20. století. Muzeum bylo otevřeno v roce 2011.
Přírodní památka Huštěnovická ramena

Osobnosti

Hynek Býček (1898–1992), žokej
Metoděj Habáň (1899–1984), kněz, dominikán, filozof
Fanna Hasmandová (1888–1930), spisovatelka
Marie Vojtěcha Hasmandová (1914–1988), řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v letech 1970–1988
Jiří Kaňovský (* 1949), akademický sochař
Josef Kieryk (1927–1987), žokej
Rudolf Králíček (1862–1946), generál, rodák z Huštěnovic
Jan Maňásek (1898–1943), lékař, účastník Druhého odboje
Antonín Sládek (1942–2009), akademický malíř
Antonín Směták (1890–1918), nadporučík ruských legií