Kroměříž

Historie

Ve středověku zde byl brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky (jež byla faktickým pokračováním slavné Hedvábné stezky).

První písemná zpráva o Kroměříži pochází z roku 1110. Na arabské mapě, známé jako Tabula Rogeriana, je město označováno jako Agra. Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou koupil jeho předchůdce biskup Jan II. od knížete Oty Černého za 300 hřiven.

Město bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku kolem roku 1263. Olomoučtí biskupové v Kroměříži vybudovali reprezentativní letní sídlo, a přemístili sem část správy diecéze. V době moravských markraběcích válek zde našel útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, bylo katolické vojsko pod jeho velením husity v červnu 1423 poraženo v bitvě u Kroměříže, po které město značně utrpělo. Biskup Stanislav I. Thurzo zahájil na přelomu 15. a 16. století přestavbu gotického hradu na zámek. Roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky, který byl i významným historikem a spisovatelem, výsady kroměřížskému mlynářskému cechu. Biskup František z Ditrichštejna zahájil počátkem 17. století stavbu františkánského kláštera. Tento klášter byl opevněný (měl kolem sebe příkop a padací most); roku 1788 byl zrušen a následně sloužil jako octárna, od roku 2002 je zde hotel s restaurací Octárna. Za třicetileté války město hodně utrpělo dvakrát za sebou nájezdem švédských vojsk (1643 a 1645) a následně morem. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války je barvitě popsán v žalozpěvu Kroměřížská selicha, který se dochoval v rukopise z roku 1702. V 60. letech 17. století zahájil rozsáhlou obnovu města olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna. V letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847 sídlilo v Kroměříži velitelství 3. pěšího pluku. V roce 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 24.–26. srpna 1885 proběhlo ve městě setkání ruského cara Alexandra III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., město se tak stalo středem pozornosti celé Evropy. Zajímavé je, že dodnes zůstává tajemstvím, o čem se tehdy v Kroměříži skutečně jednalo. Ve dnech 15. a 16. dubna 1905 přednášel v Kroměříži profesor Tomáš Garrigue Masaryk na téma problém malého národa. Dne 27. srpna 1929 navštívil Masaryk město oficiálně, jako prezident Republiky československé.

Pro svůj enormní kulturní význam (město bylo od 17. století kulturním centrem Hané a celé střední Moravy) a vysoké úrovni vzdělanosti (v městě je přítomno mnoho škol) získalo město přezdívku hanácké Athény. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě.

20. století

Město bylo známo jako město vojáků (dvoje kasárny), studentů (množství škol středního vzdělávání) a důchodců. Na místě Žižkových kasáren je dnes Hanácké náměstí, na místě Rybalkových kasáren Tesco. Vojáci z Rybalkových kasáren sloužili také v prostoru Hvězda u Velkých Těšan.

Ve dnech 4. až 6. května 1945 osvobozovaly Kroměříž jednotky 1. rumunské armády.

Pamětihodnosti

• Arcibiskupský zámek v historickém centru, se zahradami Květnou a Podzámeckou a s Arcibiskupskými vinnými sklepy; od roku 1998 zapsány v seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO
• Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna, v níž je uložen Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense), jedna z nejstarších liturgických knih v českých zemích.

; Kostely

• kostel sv. Mořice s farním úřadem
• kostel sv. Jana Křtitele, Proboštství
• kostel Nanebevzetí Panny Marie
• pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
• kostel sv. Cyrila a Metoděje v areálu Psychiatrické nemocnice

; Kaple

• kaple sv. Kříže v Octárně
• kaple Povýšení sv. Kříže kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže

Historické budovy

• Radnice
• Biskupská mincovna s údajně největší sbírkou mincí ve střední Evropě
• Mlýnská brána
• Dům Hejtmanský (někdy zvaný Syrakovský)
• Heppnarův hostinec
• Knížecí dům
• Lichtenštejnský seminář
• Maxmiliánův vodovod
• Měšťanský dům u radnice (někdy označovaný jako Starý šenkovní)
• Měšťanský pivovar (někdy označovaný jako Starý pivovar)
• Mühlmannův dům
• Nadsklepí
• Regentský dům
• Rodný dům Maxe Švabinského
• Nárožní dům proti radnici
• Nárožní dům proti zámku
• Židovská radnice

; Sochařské památky

• Mariánský sloup na Velkém náměstí
• Kašna na Velkém náměstí
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého

Přírodní památky

• Přírodní park Záhlinické rybníky s kormorány a bobry.
• Vodní elektrárna Strž z roku 1923, v níž byly možná poprvé v ČR použity Kaplanovy turbíny

Osobnosti