Moldava

Historie

Stáří osídlení v okolí Moldavy dokládají nálezy z mladší doby kamenné. Ves se nacházela na staré solné stezce z Hrobu do Frauensteinu v Sasku. Krušnohorský pomezní hvozd lákal svým přírodním bohatstvím již odedávna skláře, neboť ke sklářskému podnikání bylo zapotřebí velkého množství dřeva. První doklady o sklářství na Moldavě na území rýzmburského panství pocházejí z roku 1392. Jedná se o účty na dřevo uložené ve Státním archivu v Drážďanech. Existenci hutě pak dokládá listina ze 4. února 1398, kde Boreš z Rýzmburka prodal lesní huť míšeňskému markraběti Vilému z Míšně z rodu Wettinů. V roce 1346 se objevuje v církevních účtech míšeňské kapituly jméno Mulda. Tento rok dokládá stavbu pravděpodobně dřevěného kostelíka. První písemná zmínka o samotné obci pochází až z roku 1402.

Při archeologických výzkumech bylo v okolí Moldavy nalezeno pět sklářských hutí, kolem jejichž pozůstatků vedla naučná stezka Po stopách sklářství na Moldavě. V letech 1537–1547 stanovil král Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. V roce 1560 se na Moldavě těžilo stříbro, těžba však netrvala dlouho.

Během třicetileté války zde prošla saská, švédská i císařská vojska, prchal tudy Albrecht z Valdštejna po porážce u Lützenu.

Vzhledem k blízkosti hranic zde byly problémy s protestanty a katolíky. Při násilné rekatolizaci chodili Moldavští na bohoslužby do sousedního Hermsdorfu a katolický kostel zel prázdnotou. Násilí se neobešlo bez útěků za hranice. Od roku 1687 je veden katolický farář při moldavském kostele Navštívení Panny Marie.

Tereziánský katastr uvádí 37 hospodářů, čtyři mlynáře, ševce, krejčího, tesaře a šenkýře. Lidé chovali dobytek a pracovali v lese. Moldavské dřevo bylo exportováno do Saska, především do freiberských dolů. Mezi Moldavou, Oldříšem a Novým Městem jsou dodnes rozsáhlá rašeliniště. Rašelina se těžila a dovážela z hor do lázní v Teplicích, nebo za hranice. Rok 1787 uvádí 81 domů a čtyři domy z osady Vápenice. Na počátku 19. století byla na cestě Mikulov–Freiberg zřízena celnice.

V roce 1833 bylo na Moldavě 701 obyvatel a 105 domů, za deset let 741 obyvatel ve 112 domech. V roce 1850 se k Moldavě přičlenily osady Pastviny a Oldříš, později se však opět osamostatnily.

Moldavská škola byla založena v roce 1792, jako jednotřídka fungovala pouze v zimě, dvoutřídní škola se otevřela v nové budově roku 1870. Do školy na Moldavě chodily až do roku 1867 i děti z Pastvin.

V roce 1880 je uváděno 723 obyvatel, roku 1885 zde bylo 125 domů a 732 obyvatel, roku 1890 136 domů a 864 obyvatel, z nichž 23 bylo české národnosti, roku 1921 měla obec 114 domů a 930 obyvatel, (43 Čechů) a roku 1930 875 obyvatel.

V letech 1871–1884 byla vybudována Moldavská horská dráha, která obec spojila s Mostem. O rok později byl dokončen železniční hraniční přechod do Holzhau, který umožnil železniční spojení do saského Freibergu. Dopravovalo se po ní uhlí, vytěžená ruda, dřevo z Krušných hor a samozřejmě turisté. V roce 1997 byla větší část zbývající trati prohlášena za kulturní památku.

V Dolní Moldavě byla v šedesátých letech dvacátého století nalezena žíla fluoritbarytu. V roce 1960 byla k Moldavě připojena osada Nové Město.

Pamětihodnosti

• Kostel Navštívení Panny Marie s cibulovitou věží, vystavěný roku 1687 na místě staršího kostela. Stojí v Dolní Moldavě u hřbitova v zadní části obce. Západní věž nese zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Kromě toho se zde nacházejí ještě tři další závěsy ze zrekvírovaných zvonů.
• Hřbitov
• Pomník Františka Koubka
• Věžička na Novém Městě. Na střeše domu, stojícího za hospodou Bendlovka, je umístěna jednoduchá věžička se zvonem.
• Sklářská huť. V letech 1991–1992 byla na základě poznatků archeologických výzkumů Archeologického ústavu v Mostě postavena kopie středověké sklářské pece. Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek. V letech 1992–1994 v ní byly realizovány tři experimentální tavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli nejlepší sklářští mistři z Novoborska. Replika středověké sklářské huti je součástí Naučné sklářské stezky a nachází se v lokalitě Horní Moldava. V důsledku kulturní lhostejnosti byla stavba ponechána svému osudu. V krátké době došlo vlivem klimatických podmínek k její destrukci. Později byla zbořena a na jejím místě vystavěna soukromá chata.