Duchcov

Historie

V dobách pravěku byl dnešní Duchcov osídlen různými kmeny – dochovaly se po nich prsteny a náramky. Obec samotná vznikla v závěru 12. století. Město mělo mnoho jmen: jako ves pod názvem Hrabišín vystupuje na počátku 13. století, později se mění na Tokczaw (1241), Dokczaw a roku 1663 Duchcov.

V době třicetileté války (1618–1648) bylo město zpustošeno, ale zároveň se stalo sídlem rodu Valdštejnů, kteří zde podnítili další stavební činnost. V 18. století na valdštejnském zámku působil i Giacomo Casanova, který zde 13 let pracoval jako knihovník, napsal paměti a také zemřel. V roce 1884 se v nedalekém Hrobu uskutečnila tajná konference anarchistů. V lednu 1892 v Duchcově proběhla schůze sociálnědemokratické strany, na níž bylo „bylo přítomno asi 600 osob a zastoupen byl celý český hornický sever“. Schůze představovala důležitý milník v rámci radikalizace a odklonu tzv. omladinářů od sociální demokracie. V roce 1895 se v Duchcově konal hornický kongres, na němž se anarchisté neúspěšně pokoušeli prosadit svou platformu mezi horníky, proti byli zejména zástupci ze Saska. V září 1896 se i do Duchcova rozšířila stávka z Lomu (Bruchu), v níž horníci protestovali proti špatným pracovním podmínkám. Stávka byla po dvou týdnech potlačena za použití vojska, přičemž Most a Duchcov jím byly „zaplaveny“. Duchcov bylo jedno z míst sledovaných policií v souvislosti se zákroky proti anarchistům v roce 1899, stejně tak byli sledováni někteří duchcovští horníci.

V únoru 1901 se podle policejních hlášení v okrese Duchcov nacházelo nejvíc anarchistů se všech českých okresů (176 z celkem 957 příslušníků hnutí). Anarchisté se v Duchcově sešli v roce 1901 na oslavách 1. máje, shromáždění se zúčastnily významné osobnosti hnutí jako Karel Vohryzek a Stanislav K. Neumann. V září 1903 se v Duchcově konala ustavující schůze Severočeské federace horníků (též Hornická federace), „první pevnější anarchistická organizace v Čechách“, která vznikla spojením okresních federací Duchcov, Most a Bohosudov a měla 705 členů. Vzniku federace předcházely hornická stávka v roce 1900 a protesty v roce 1903, kdy shromáždění v Mostu a Duchcově vyvrcholily v Oseku dosud největší demonstrací anarchistického hnutí v regionu. V následujících letech činnost na duchcovsku stagnovala a více než federaci se mezi horníky dařilo sociálnědemokratické Unii. Právě na schůzi Unie 2. září 1906 došlo v Duchcově k potyčce mezi anarchisty a zástupci Unie, kterou patrně vyvolal Karel Vohryzek kvůli odmítnutí Unie podpořit začínající stávku horníků. Unie následně na nové konferenci v Trnovanech u Teplic odmítla jakoukoliv budoucí spolupráci s anarchisty.

V roce 1904 vznikla v Lomu České federace všech odborů (ČFVO), která se stala největší a nejvlivnější anarchistickou institucí doby. V roce 1905 se její sídlo přesunulo z Lomu do Duchcova, přestože byla zvažována i Praha. Nakonec se ČFVO přesunula do Prahy v roce 1907 a zůstala tam až do roku 1908, kdy byly ČFVO i Hornická federace úředně zakázány. Přesto v Duchcově zůstalo aktivní anarchosyndikalistické hnutí a vznikly tam organizace jako Zemská jednota horníků (1909, též Hornická jednota), jež přímo navazovala na Hornickou federaci a fungovala až do první světové války, nebo Odborové sdružení dělníků Ochrana, které vedle horníků sdružovalo i jiné profese, jako byli cukrovarní nebo textilní dělníci, skláři, zedníci apod. V průběhu let v Duchcově vycházelo několik významných radikálních a dělnických tiskovin, například Omladina, Hornické listy a Duch českého severu.

V letech 1853–1960 byl Duchcov okresním městem.

V letech 1938 až 1945 byl Duchcov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

V osmdesátých letech 20. století byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí, které jsou údajně ukryty pod městem. Došlo už k zbourání několika významných památek – v roce 1959 zejména barokní špitál v zámecké zahradě (zachovala se z něj pouze freska Václava Vavřince Reinera, která byla přenesena do kopule pavilonu v zámecké zahradě). Paradoxně hlavním argumentem proti zboření města, který nakonec porazil zájmy těžařů, nebyl zámek nebo významné sakrální stavby, ale existence duchcovského viaduktu. Z hlediska architektury jde o zcela průměrnou stavbu, vázala se však k němu pro komunistický režim významná událost. U duchcovského viaduktu došlo v období velké hospodářské krize ve třicátých letech 20. století ke střetu stávkujících dělníků s četnictvem, označovanému jako Duchcovská stávka. Čtyři dělníci byli zastřeleni, několik dalších zraněno. Na základě této události se ujalo (po roce 1948) heslo „Masaryk střílel do dělníků", přestože prezident Masaryk akci odsoudil. Viadukt byl vyhlášen národní kulturní památkou a tento status jí byl odebrán až nařízením vlády ze 16. srpna 1995. O městě, resp. o duchcovském viaduktu pojednává také v pořadí 26. dokument Osudové okamžiky – Duchcov 1931 – byl Masaryk odpovědný za střelbu do dělníků u duchcovského viaduktu? (Rudé právo tehdy přineslo karikaturu Tomáše Garrigua Masaryka v běhu, ověšeného granáty a puškami s bajonety s nápisem: „Sociálfašistický vůdce Masaryk spěchá na pomoc severočeským havířům“ – není známo, jak a zda prezident Masaryk tento umělecký výtvor komentoval). V ulici Giacoma Casanovy (dříve ulice Mostecká) se nachází Český dům, jenž dnes nese pamětní desku Tomáše G. Masaryka.

Těžba uhlí měla ale za následek zánik dvou obcí, jejichž území dnes spadá pod Duchcov – Hrdlovky a Liptic. V roce 2009 probíhala v okolí rekultivace vytěžených ploch.

Sestřelení amerických letců

Dne 24. srpna 1944, ráno v 7:30 odstartovala z britského letiště Knettishall formace šestatřiceti letounů 388. bombardovací skupiny 8. letecké armády USA. Ve 12:45 se formace blížila k chemickým závodům v Záluží. Letoun B-17G, zvaný Výtržnická kráska, krátce před cílem zasáhla protiletadlová baterie, umístěna západně od velkostatku Nový Dvůr nad obcí Liptice. Pouze čtyřem členům posádky se podařilo vyskočit, přistáli na okraji lesa mezi Osekem a Hrdlovkou. Letoun dopadl do areálu dolu Alexandr a po chvíli vybuchl. V troskách zahynulo pět členů posádky, včetně velitele Charlese W. Edwardse. Na zemi pak zahynul velitel protiletadlové baterie oberleutnant Koch a deset civilistů ze závodní protiletecké obrany, mezi nimiž byli i dva mladí nasazení Češi. Ostatky pilotů posbírali ruští zajatci a pohřbili je u ohradní zdi. Na tomtéž místě byl v létě 1945 vybudován památník ozdobený originální vrtulí ze sestřeleného letadla. V listopadu 1947 došlo k exhumaci amerických pilotů, ale pomník zde zůstal do roku 1952. Pokyn pro zrušení pomníku přišel z vyšších míst. Vrtule i pamětní deska byly zničeny, zachoval se pouze korpus pomníku. Pomník však byl 8. května 1990 obnoven. Pomník byl osazen novou vrtulí z Turboletu L-410, jenž město dostalo darem z letecké opravny ve Kbelích. Důl Alexander byl později zlikvidován a to z důvodů povrchové důlní činnosti. Pomník byl tedy přenesen na duchcovský hřbitov, kde byl v srpnu 1996 znovuodhalen. Každý rok se zde koná pietní shromáždění.

Pomník byl roku 1945 opatřen nápisem: „Na věčnou paměť hrdinných amerických letců, kteří dne 24. 8. 1944 položili své životy za osvobození Evropy“. V roce 2009 se při pietní akci konané k 65. výročí zúčastnili představitelé města Duchcova, zástupci Československé obce legionářské, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, zástupci Severočeského leteckého archivu Teplice i občané.

Pamětihodnosti

=== Zám Duchcovský zámek byl založen v 13. století jako tvrz hrabišické dynastie. Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic stará tvrz přestavěna na zámek, ve kterém Václav Popel bydlel až do své smrti roku 1574. Stavbu řídil italský polír Filip podle plánů Ulrica Aostalliho. V letech 1675–1685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana Baptista Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie). Od roku 1785 až do své smrti (1798) zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, jenž zde také napsal své paměti.

Ostatní pamětihodnosti

; Kostel Zvěstování Panny Marie : K zámeckému areálu přiléhá Kostel Zvěstování Panny Marie. Plány na stavbu kostela nechal udělat Arnošt Josef z Valdštejna již v roce 1696 u stavitele Marca Antonia Canevalleho, který byl také prvním stavitelem. Dokončen byl F. M. Kaňkou v roce 1721. Vysvěcen byl v roce 1722. Dne 10. května 1945 byl kostel vypálen sovětskými vojsky, čímž přišel o veškeré vnitřní vybavení, především však o oltářní obrazy od V. V. Reinera a dřevěné nadživotní plastiky od Matyáše Bernarda Brauna. V současnosti je kostel využíván na výstavu výtvarných děl a na divadelní představení o vánoční mši. ; Kostel Církve československé husitské : Kostel Církve československé husitské je secesní evangelický kostel postavený drážďanskými architekty Rudolfem Schillingem a Juliem Willi Gräbnerem. Postaven byl 12. listopadu 1899–1902. Vysvěcen byl 20. dubna 1902. ; Kaple sv. Barbory : Hřbitovní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého je barokní stavba postavena podle plánu Octavia Broggia z roku 1726 a dokončena F. I. Préem roku 1731. Na místě kaple stála dříve kaplička postavená zřejmě již v 16. století. Stavbu obklopoval hřbitov s branou a s kostnicí. Do roku 1702 se také v kapli pohřbívalo. V kapli se dochovaly dodnes náhrobky z první poloviny 18. století. Bývalý hřbitov u sv. Barbory je i pravděpodobně místem posledního odpočinku Giacoma CasDalší památky

• Sloup Nejsvětější Trojice v Zámecké zahradě
• Sfingový rybník
• Sloup svatého Vavřince
• Socha Walthera von der Vogelweide
• Zahradní dům
• Zámecká zahrada
• Dům v Husově ul. 13
• Duchcovský viadukt
• Kašna se sochou sv. Floriana
• Knížecí zahrada
• Památník obětem střelby u Duchcovského viaduktu od Karla Lercha
• Vodárenská věž
• Odbavovací budova železniční stanice Duchcov
• České gymnázium
• Německé gymnázium

Zaniklé památky

• Stará radnice. Radnice vyhořela i s velkou částí města v roce 1709. Následně byla opravena a roku 1714 pro ni vyrobil Zachariáš Dietrich nový zvon. V roce 1855 byla zbořena.
• Kostel sv. Jiří. Kostel je doložen ve 13. století. V roce 1845 byl odstraněn.
• Podmokelské a Liebigovy domky

Osobnosti

Zajímavosti

• V roce 1881 byla na nádraží v Duchcově zprovozněna první telefonní linka v Čechách, která spojovala nádraží s dolem Hartman v Ledvicích.
• Okolí nádraží je zachyceno ve filmu Případ pro začínajícího kata. (V listopadu 2011 město jednalo se Správou železniční dopravní cesty o koupi.) Dále se ve městě točily scény z filmu Henry IV. a také z akčního seriálu Missing (Pohřešovaní).
• Od roku 1994 se každoročně 8.–9. června ve městě pořádají Casanovské slavnosti na počest pobytu Giacoma Casanovy.
• Jméno Casanova nese penzion a kavárna, dále pak má Duchcov pěveckou soutěž: Růže od Casanovy, která se pořádá od roku 1997. V roce 2007 se jako host soutěže zúčastnil Miroslav Moravec a v porotě zasedli: Uršula Kluková, Petr Kolář a Zdeněk Podhůrský jako předseda poroty.
• V květnu 2013 došlo v Duchcově k brutálnímu napadení skupinou místních Romů. Dva lidé odnesli tento útok zraněním a situace vyvolala bouřlivé protesty proti romské kriminalitě v této oblasti.