Most

Historie

První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 11. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. Stezku využívali především kupci, putující mezi Prahou a Freibergem v Sasku a zpět. Na této obchodní cestě založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a přiléhající osadu latinsky zvanou Pons Gnevin.

Tento rod ovládal osadu až do roku 1228, kdy zemřel její poslední majitel z rodu Hrabišiců Kojata IV. Hrabišic. Podle závěti bezdětného Kojaty sepsané roku 1227 přešla do vlastnictví kláštera Křižovníků Božího hrobu na Zderaze u Prahy. Záznamy z roku 1238 však ukazují, že v této době již osada byla majetkem Přemyslovců. Za jejich vlády se Most stal městem (městská privilegia mu udělili postupně Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV.), které bohatlo nejen díky obchodu, ale také pěstováním vinné révy na vinicích zakládaných v okolí města již na počátku 13. století. Z doby vlády Přemyslovců se také dochovala nejstarší městská pečeť pocházející z roku 1257.

Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby pochází renesanční radnice nebo po Rok 1954 přinesl první volby do národních výborů a prvním předsedou místního národního výboru se stal poštovní zaměstnanec a člen KSČ Václav Vágner. Ve stejném roce se také Kopisty a Souš odloučily od Mostu. Argumentem se stalo špatné spojení s Mostem a velikost obcí, která v té době činila 5 200 obyvatel. Václav Vágner byl opětovně zvolen v roce 1957, kdy probíhala idealistická krize a velké nepokoje v Polsku a Maďarsku. Nové volby a tlak na růst těžby uhlí měly dopad na celkový další vývoj města. Za posledních 12 let se těžba zpětinásobila na hodnotu 50 milionů tun uhlí za rok, ještě více stoupla těžba zeminy z 10 milionů na 120 milionů kubických metrů zeminy. Bylo tak rozhodnuto o výstavbě nového moderního bydlení pro dělníky a horníky, jelikož město údajně nedrželo krok s hospodářským vývojem. V této době se ještě nejednalo o zlikvidování starého města, pouze o výstavbu nových sídlišť.

Nové sídliště začalo vznikat mezi dnešní ulicí Československé armády, třídou Budovatelů a ulicí Josefa Skupy. Architektonická soutěž v roce 1959 vypsána radou Krajského národního výboru v Ústí nad Labem již počítala s výstavbou centra města na křižovatce třídy Budovatelů a ulice Skupovy. Hlavním materiálem se stal litý beton a panely, které se vyráběly přímo v mostecké panelárně na místě dnešního hypermarketu Tesco. První dům byl dokončen v listopadu 1959.

Březen 1961 se nesl ve znamení celorevírního aktivu horníků, který se konal právě v Mostě, a jehož se zúčastnil i prezident Antonín Novo. V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s jakoukoli památkovou rezervací v zemi, bylo postupně bořeno po následná více než dvě desetiletí trhavinou. Nejstarší části města byly zničeny již během prvních deseti let demolic. Ve starém městě se do jeho zbourání zachovalo mnoho cenných domů včetně více než dvaceti gotických objektů, přičemž víc jich na tak malém prostoru bylo jedině v Praze.

První obyvatelé se do nového Mostu stěhovali od ledna 1965 do Podžatecké ulice. Ve stejném roce byl zřízen Útvar hlavního architekta, jenž měl za úkol koordinovat výstavbu teď již nového města ve stylu modernistické architektury. Tentýž rok se rozhodlo o přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie po umělé dráze (plány byly dokončeny počátkem roku 1967) a započala výstavba nemocnice (otevřena 1. března 1975, náklady 677 milionů korun). V únoru 1967 se v Mostě otevřel první severočeský podnik pro mládež, „Neprakta klub“, který funguje dodnes. Později se tento klub stal místem protikomunistických aktivistů, kde se konaly koncerty a představení mimo koncepci socialistického režimu.

Celkové investice do staveb v roce 1967 činily zatím 344 milionů korun. Mezi největší stavební podniky patřily Pozemní stavby Ústí nad Labem – stavební správa Most, Stavby silnic a železnic Praha, Stavební správa Ústí nad Labem a Konstruktiva Praha.

S rokem 1968 přišlo uvolnění a ve městě Most více než kdekoliv jinde, jelikož základnu obyvatel tvořili horníci a dělníci, celý region měl významné revoluční tradice a pozice KSČ byla také velmi silná. Přesto srpnová okupace nepřinesla žádné výrazné incidenty. Protesty byly sice značné, ale omezovaly se pouze na plakáty, nápisy a organizované protesty. Rada ONV a MNV v Mostě nakonec vyjednaly s veliteli cizích vojsk umístění bojové techniky mimo město, pro styčné důstojníky byly nabídnuty prostory výjezdového střediska dolů na Širokém vrchu. Také byly vneseny požadavky na nevměšování se do vnitřních záležitostí města a neomezování osobní svobody občanů. Vojenské velitelství v Mostě bylo nakonec zrušeno 21. října.

Romská problematika se začala řešit po roce 1969, kdy bylo nutné přemístit na 200 rodin (cca 1100 jedinců) do obcí mimo starý Most. Nejprve se uvažovalo o celkovém přemístění, pak o rozptýlení, aby se předešlo jejich velké koncentraci a případným problémům. Proti tomu se však postavila řada občanů. Posledním řešením bylo vybudování nového sídliště na okraji města a izolování problémového obyvatelstva od zbytku města.

V roce 1970 hlavní architekt Václav Krejčí předložil plán na dostavbu centra a podobu nový, ve stejném roce byly obce Velebudice a Souš připojeny k městu. Rok na to započala výstavba obchodního domu Prior, stavba měla trvat tři roky. V roce 1973 se dokončilo zatopení bývalého povrchového dolu Benedikt a v roce 1976 se otevřelo první koupaliště (dnes Aquadrom). V roce 1973 se konal první prvomájový průvod a betonová plocha (dříve nazývaná „Plecháč“) na dnešním Prvním náměstí dostala tak rázem svůj neodmyslitelný ráz. Sídliště Výsluní, Zahradní čtvrť a Liščí Vrch v roce 2007 Dne 19. července 1974 ve 20:09 došlo k výbuchu v prostorách Chemických závodů v Záluží, který si vyžádal 15 obětí a 112 zraněných, značná část obětí byla i v tramvajovém voze, který zrovna projížděl blízko havárie. Celá událost byla nakonec dlouhou dobu maskována a veřejnost se dodnes nedozvěděla, co se přesně stalo.

V roce 1975 dne 20. dubna zemřel předseda MNV Miroslav Fleišer a novým předsedou se stal až v září František Lorenz. Dne 30. září v 11:50 odstartoval přesun děkanského kostela a ukončen byl 27. října v 8:52 hodin. Tentýž rok znamenal zánik pro obce Skyřice a o rok později pro Čepirohy, obě obce náležely pod správu Mostu.

V dalších volbách v roce 1976 byl zvolen Karel Šindelář, který se v prosinci 1977 usadil v dokončené budově sídla městského i okresního národního výboru (náklady činily cca 82 milionů korun). Tentýž rok se otevřela budova střední zdravotnické školy pro 420 žáků s internátem s kapacitou 180 míst a krytým bazénem. Dne 28. října se otevřela čtrnáctipodlažní budova (tehdy nejvyšší budova v kraji) Sboru národní bezpečnosti a Vojenské správy (dnes sídlo státní policie, náklady 48 milionů korun). V prosinci se pak pro veřejnost otevřela sportovní hala s ubytovnou (kapacita 56 lůžek) a restaurací (celkové náklady 44 milionů). O rok později pak bylo rozhodnuto o stavbě automobilového okruhu (dnes Autodrom). V roce 1978 započala stavba kulturního domu v centru města s planetáriem a dále okresní knihovny (kapacita 450 000 svazků), také vznikl nový městský obvod – Most 15 Rudolice-Chanov, kam bylo do celkových třinácti bloků o kapacitě 400 bytů přemístěno romské obyvatelstvo ze starého Mostu, objekty byly ale obyvateli neustále devastovány (jedna budova musela být dokonce stržena), po čase se proto rozhodlo o postupném rozptylování romských rodin.

Koncem roku 1979 ukončilo svoji činnost divadlo ve staré části (poslední uvedená hra Liška a hrozny, prosinec) a soubor se přestěhoval do kulturního střediska Máj, tyto prostory byly však jen provizorní a měly sloužit jen jako dočasné útočiště do zbudování nové budovy divadla.

Novým předsedou byl v roce 1981 zvolen Rudolf Mooz, dostavěna byla střední průmyslová škola pro 650 studentů denního a 300 studentů večerního studia, stará budova připadla Vysoké škole báňské v Ostravě, která zde zřídila svoje konzultační středisko. Dnes sídlo Oblastního muzea v Mostě. V dubnu 1983 byl otevřen největší hotel v okrese, hotel Murom (náklady 110 milionů) pro 486 hostů (dnes hotel Cascade). Koncem června byl pak pokřtěn závodní okruh a 14. srpna proběhl premiérový závod. V roce 1984 se do nové budovy přestěhoval okresní archiv (první účelová archivní budova po roce 1945 v České republice), v květnu se otevřel Oblastní dům kultury horníků a energetiků (dnes Kulturní dům Repre) s planetáriem, v srpnu pak další kino, kino Mír, v prostorách knihovny (zprovozněna v březnu 1985) s kapacitou 182 sedadel. Divadlo pracujících se otevřelo 8. listopadu 1985 a stalo se možná jedinou chvályhodnou budovou v novém městě. Další kulturní stánek se pro veřejnost otevřel 4. listopadu, tehdy jmenovaná Kulturní památka Most a dnes Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stále ještě měla před sebou značné rekonstrukční práce.

Demolice v Mostě skončily k prvnímu dubnu 1987, kdy z původního města s výjimkou přesunutého kostela a původní městské čtvrti Zahražany nezůstalo nic.

Listopadové revoluční období roku 1989 se v Mostě nikterak výrazně neprojevovalo. Nakonec se přece jen začaly objevovat podpůrné ambice pražských revolucionářů. Nastávající změny pak potvrdila návštěva prezidenta Václava Havla v únoru roku 1990.

Od roku 2000 je Most statutárním městem.

Pamětihodnosti

viz též|Seznam kulturních památek v Mos

• děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie, roku 1975 přesunutý o 841 metrů na své současné místo za koridorem
• druhý přesunutý kostel – pravoslavný, 2009
• spolu s Vídní jediné město v Evropě s plně ekologickou hromadnou dopravou
• pátá nejvyšší budova v ČR (vyjma kostelů)
• veřejně přístupný páternoster v č. p. 2957

Osobnosti

• Xavier Baumaxa (* 1973), kytarista, textař
• Bedřich Beneš (* 1967), univerzitní profesor, český a americký výzkumník v oblasti počítačové grafiky
• Iveta Benešová (* 1983), tenistka
• Zuzana Bydžovská (* 1961), herečka
• Carl Isidor Cori (1865–1954), rakouský zoolog a rektor pražské Německé univerzity
• Tomáš Ctibor (* 1963), architekt, poslanec
• Judita Čeřovská (1929–2001), zpěvačka
• Edith Dittrich (1923–2000), historička umění, archeoložka a sinoložka
• Tomáš Divíšek (* 1979), hokejista
• Vladimíra Erbová (* 1981), modelka, playmate Playboye
• Petr Franěk (* 1975), hokejista
• Florian Leopold Gassmann (1729–1774), hudební skladatel, kapelník a varhaník, učitel Antonia Salieriho
• Markéta Gregorová (* 1993), politička
• Nora Grundová (* 1975), sinoložka, novinářka, moderátorka a zpěvačka Maya
• Wenzel Hablik (1881–1934), česko-německý malíř, grafik, architekt a návrhář textilu
• Andreas Hammerschmidt (1611/1612–1675), německý skladatel a varhaník českého původu
• Kamil Hála (1931–2014), jazzový hudební skladatel, pianista, dirigent a hudební aranžér, bratr trumpetisty a hudebního skladatele Vlastimila Hály
• Vlastimil Hála (1924–1985), trumpetista, hudební skladatel, hudební aranžér a režisér, bratr klavíristy a skladatele Kamila Hály
• Lukáš Hejlík (* 1980), herec
• Antonín Heythum (1901–1954), český scénograf, grafik, architekt a návrhář nábytku
• Ivan Hlinka (1950–2004), hokejista a trenér
• Jaroslav Hlinka (* 1976), hokejista
• Vladimír Hron (* 1966), zpěvák, moderátor a bavič
• Daniel Huňa (*1979), český fotbalový útočník
• Josef Hycl (1961–2011), český oční lékař
• Pavel Chaloupka (* 1959), fotbalista a trenér
• Peter Jánský (* 1985), hokejista
• Václav Jelínek (* 1978), zpěvák Lunetic
• Petr Johana (* 1976), fotbalista
• Vilém Karlík (1872–1934), česko-německý báňský inženýr a vynálezce
• Lukáš Kašpar (* 1985), hokejista
• Fritz Klippel (1900–1955), německý herec, intendant a divadelní režisér
• Martin Kocián (* 1976), zpěvák Lunetic
• Vlastimil Kroupa (* 1975), hokejista
• Martin Marek Krupica (1965-2018), český pravoslavný kněz a akademik
• Rostislav Kuba (* 1948) herec
• Vojtěch Kubinčák (* 1979), hokejista
• Tomáš Kůrka (* 1981), hokejista
• Antonín Laube (1718–1784), hudební skladatel
• Klára Šimáčková Laurenčíková (* 1979), aktivistka, dobrovolnice
• Josef Masopust (1931–2015), fotbalista, trenér
• Kliment Matějka (1890–1959), houslista, vojenský kapelník a hudební pedagog
• Martin Maxa (* 1961), zpěvák a kytarista
• Jiří Meitner (* 1958), malíř a grafik, v Mostě působil v 80. letech 20. století
• Jan Mühlstein (* 1949), německý novinář předseda Unie progresivních Židů v Německu
• Dana Němcová (1934–2023), kritička a disidentka komunistického režimu, jedna z prvních signatářek Charty 77
• Jan Opočenský (1885–1961), československý diplomat, archivář a historik
• Karel Opočenský (1892–1975), český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí
• Jan Paparega (* 1981), politik, bývalý primátor města Most
• Libor Pimek (* 1963), bývalý československý a později belgický tenista
• Michal Podolka (* 1977), hokejista
• Karl Pohnert (1832–1911), českoněmecký politik, dlouholetý starosta Mostu
• Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (1550–1614), humanistický literát a historik
• Pavel Rosa (* 1977), hokejista
• Martin Ručinský (* 1971), hokejista
• Vladimír Růžička (* 1963), hokejista a hokejový trenér
• Jiří Maria Sieber (* 1959), herec
• Raoul Schránil (1910–1998), herec
• Petr Svoboda (* 1966), lední hokejista (obránce), autor rozhodujícího gólu ve finále hokejového turnaje na ZOH v Naganu 1998
• David Škach (* 1976), DJ, textař a zpěvák Lunetic
• Lucie Šteflová (* 1995), herečka
• David Štilip (* 1992), český rapper
• Petra Tůmová (* 1983), modelka, playmate Playboye
• Jan Vopat (* 1973), hokejista
• Klement Antonín Zahrádka (1786–1853), rodák, opat kláštera v Oseku u Duchcova
• Marek Židlický (* 1977), hokejista