Lišany

Historie

Další zmínka o vsi je z roku 1507, kdy si bratři Václav, Mikuláš, Zikmund a Vilém Hasištejnští z Lobkovic nárokovali úroky z Lišan, které pobíral Bušek Milešovký ze Sulejovic. Jinou část vsi vlastnili nezletilí bratři Zdeněk a Jan z Kolovrat. Majetek za ně spravoval Jáchym Novohradský z Kolovrat, který jejich díl prodal roku 1556 Jakubu Hruškovi z Března, majiteli Bitozevsi. Novohradským z Kolovrat ale část vsi i nadále zůstala, protože roku 1581 prodal Jan Novohradský z Kolovrat jeden dvůr kmecí k postoloprtskému panství.

Panským sídlem v hruškovské části vesnice bývala nejspíše tvrz, připomínaná za Jiřího Hrušky z Března poprvé v roce 1602 jako nově postavená. Pravděpodobnější je, že na začátku sedmnáctého století byla pouze přestavěna starší stavba. Jiří byl za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. K ní patřily i Lišany, které od královské komory roku 1625 koupil svobodný pán Seyfrid Kryštof Brenner ze Stärzu (též Breuner ze Štarcu) za patnáct tisíc kop míšeňských grošů. Následující majitelé se podle Augusta Sedláčka a Rudolfa Anděla liší. Sedláček uvedl, že Kryštof Brenner Lišany v roce 1628 prodal hraběti Adamovi z Herbersdorfu, který je připojil k Toužetínu. Podle Andělovy varianty je prodal až v roce 1630 Pavlu Michnovi z Vacínova. Za Michnů z Vacínova se Lišany znovu staly součástí postoloprtského panství, ale v letech 1667–1671 byly spravovány z Bitozevsi, za Sinzendorfů z Tatinné a od roku 1767 je Josef ze Schwarzenbergu připojil k Novému hradu.

Tvrz zanikla během třicetileté války a roku 1699 byl její dvůr rozdělen na dva díly a ty prodány sedlákům. Později na jejím místě vznikly statky čp. 9 a 10, přičemž v areálu druhého bylo zdivo tvrze údajně patrné ještě na začátku dvacátého století.