Dobroměřice

Historie

Na jihovýchodním okraji vesnice, v prostoru mezi zástavbou a železniční tratí, bývala v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století provozována tzv. nová pískovna. V letech 1969–1972 v ní byla na ploše 3,9 hektaru prozkoumána polykulturní lokalita z mnoha období pravěku. Více než dvě stě zkoumaných objektů pocházelo z období kultury s nálevkovitými poháry, kultury se šňůrovou keramikou, únětické kultury, mohylových kultur nebo kultury knovízské a bylanské. Jiné nálezy pocházely z pozdní doby halštatské a doby římské. Pravěké osídlení se nacházelo v nadmořské výšce 184–186 metrů na říční terasa vzniklé v mladším Rissu a zasahovalo až za železniční trať k bezejmennému potoku.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219.

Pamětihodnosti

• V Pražské ulici stojí gotický kostel svatého Matouše ze druhé poloviny třináctého století. Dochovaná podoba s renesančními prvky však pochází ze šestnáctého století. Uvnitř se kromě raně barokního oltáře nacházejí nástěnné malby ze čtrnáctého století.
• Socha svatého Václava – severovýchodní část obce
• milník – severně od obce
• škola čp. 5, ulice Příční
• venkovská usedlost čp. 112 – ulice Pražská
• Červený vrch (271 metrů) s Frotzelovou rozhlednou