Deštnice

Historie

Deštnicko-sádecké panství šlo z ruky do ruky. V roce 1549 byla do desek zemských zapsána kupní smlouva mezi Šebestiánem z Veitmile a Jindřichem Všetatským ze Všebořic, důležitá tím, že je v Deštnici poprvé uvedená tvrz a chmelnice. Ve skutečnosti obojí ve vsi existovalo o mnoho dříve. V Deštnici se v té době také pěstoval šafrán a kolem se rozkládal neurčený počet rybníků. Roku 1552 koupil Deštnici se Sádkem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil je ke svému panství Líčkov. Posledními předbělohorskými majiteli Deštnice byli Sekerkové ze Sedčic. Bedřich Sekerka se angažoval ve stavovském povstání a v roce 1623 mu byl majetek konfiskován. Deštnici se Sádkem pak koupil Jan Kryštof svobodný pán z Paaru a připojil je k panství Měcholupy, kde zůstaly až do zrušení poddanství v roce 1848.

Kostel Navštívení Panny MariePo třicetileté válce žilo v Deštnici podle Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 pouhých 52 osob, z toho tři v poplužním dvoře. V té době už byla jména obyvatel vesnice německá, stejně tak jako pomístní jména. Někdy v té době už ve vsi stál kostel Navštívení Panny Marie. Dokládá to fakt, že kostel ve vsi je zakreslený na Müllerově mapě Čech.

Počátek deštnického školství spadá do roku 1787, kdy se v místních kostelních účtech poprvé vyskytuje "der teschnitzer Schulmeister" (deštnický učitel). Roku 1860 byla stará škola stržena a postavena nová, dnešní čp. 50, které ovšem od té doby prošlo mnoha přestavbami. Škola byla dvojtřídní, patřila pod školu v Nečemicích a až do roku 1904 do ní chodily i děti ze Sádku.

Roku 1860 zakoupil velkostatek Měcholupy včetně Deštnice pivovarnický podnikatel Anton Dreher. V Deštnici byl jeden z hospodářských dvorů velkostatku. Během pozemkové reformy v roce 1925 přešla jeho větší část do majetku státu. V souvislosti se stavbou Buštěhradské dráhy byla roku 1870 poblíž obce postavena ojedinělá stavba: dvojitý železniční viadukt. Zastávka ale byla ve vsi zřízena až roku 1903. Nejstarším spolkem v Deštnici byl sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1872. Roku 1926 byla do obce zavedena elektřina.

Busta Karla Osvalda v areálu statku Železniční viadukt

V roce 1925 byla v Deštnici v prostorách bývalého vrchnostenského dvora a dreherovského velkostatku čp. 1 založena Státní výzkumná stanice chmelařská. Působil na ní hned od počátku přední chmelařský odborník Karel Osvald. Ten zde prováděl klonování chmele, v čemž dosáhl významných úspěchů. Žatecký poloraný červeňák, který má chráněné označení původu, je výsledkem zejména Osvaldovy šlechtitelské práce. Za 2. světové války se stanice přestěhovala do Rakovníka (Deštnice byla součástí Velkoněmecké říše). Po válce se do Deštnice vrátila, ale na Osvaldův popud se roku 1947 přemístila do Žatce.

Roku 1951 bylo v Deštnici založeno Jednotné zemědělské družstvo, 1953 kolaudována nová školní budova, 1954 zřízeno kino (vybavení včetně promítacího přístroje se dochovalo), 1966 dokončena stavba kulturního domu, 1973 postaveny paneláky na návsi a vodovod, 1976 zrušena škola, 1978 postaveno koupaliště, 1981 zrušen MNV a Deštnice se stala součástí Měcholup, 1990 vznikl obecní úřad, 1992 ukončena činnost státního statku, 2004 udělil Parlament České republiky obci znak a prapor.

V roce 1966 došlo v obci k železniční tragédii, když vlak na přejezdu smetl nákladní auto se školáky mířícími na chmelovou brigádu. Deset z nich srážku nepřežilo.

Pamětihodnosti

• Na návsi stojí pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1802. Významné jsou také původně pozdně barokní budovy hospodářského dvora, jejichž fasády jsou členěné lizénovými rámci a plochými arkádami. Kostel ani hospodářský dvůr nejsou památkově chráněné.