Cítoliby (Okres Louny)

Historie

Rozsáhlá čtvercová náves (180 × 180 m) napovídá, že se jednalo o plánovitě založenou kolonizační vesnici, patřící panovníkovi. Tento názor podporuje i první písemná zmínka o obci z roku 1325, kdy Jan Lucemburský potvrdil měšťanům Loun jejich majetky v Cítolibech. V osmdesátých letech 14. století již patřila většina vesnice přednímu šlechtickému rodu Koldiců. V polovině 15. století se zde uvádí panské sídlo. V letech 1569–1630 patřily Cítoliby rodině Hrušků z Března. Ti zde postavili renesanční zámek, zřídili faru, školu a z Cítolib učinili centrum panství. Třicetiletá válka vesnici zpustošila. Berní rula z roku 1654 eviduje z 25 usedlostí 12 opuštěných. Roku 1651 koupili cítolibské panství manželé Arnošt a Markéta Blandina Schützové z Leipoldsheimu. Za jejich vlády došlo k velkému rozvoji obce. Připojením několika dalších vesnic vzniklo rozsáhlé patrimonium se správním centrem v Cítolibech. Zde byla zřízena bažantnice, postaven nový kostel sv. Jakuba a přestavěn zámek, u něhož vznikla okrasná zahrada.

V roce 1720 získal cítolibské panství rod Pachtů z Rájova. Pachtové dokončili proměnu Cítolib v barokní rezidenci, započatou za Schützů. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu. Zaměstnal v ní i několik hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro cítolibské skladatelské školy. Patří do ní Jan Janoušek, Jan Adam Gallina, Jan Nepomuk Vent, Jakub Lokaj a mnozí další. Dalším hudebním ohniskem v obci byla škola, v níž učili příslušníci rodiny Kopřivů, rovněž skladatelé. Cítolibská skladatelská škola patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu.

Roku 1797 prodal Arnošt Karel Pachta panství Cítoliby baronu Jakubu Wimmerovi, od něhož je 1803 zakoupil kníže Josef ze Schwarzenbergu. V této rodině zůstal cítolibský statek až do pozemkové reformy, která v Cítolibech proběhla v letech 1924–1925. V roce 1813 byl na zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky z bitvy u Chlumce, kterých zde zemřelo kolem 300. Roku 1879 byly Cítoliby povýšeny na městys, zároveň byla ukončena činnost zdejšího pivovaru.

Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byly Cítoliby součástí města Louny, poté se opět osamostatnily. S účinností od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. Městys je členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, založeného roku 2003.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jakuba Většího

Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího, který se stavěl v letech 1714–1715. Jeho architekt je neznámý. Interiér kostela je vyzdoben skulpturami Matyáše Bernarda Brauna, oltářní obrazy namaloval Václav Vavřinec Reiner. Současné kostelní varhany postavil v roce 1901 pražský závod Rejna a Černý. Ty nahradily barokní koncertní nástroj, na který hráli mj. členové rodiny Kopřivů a který byl v období socialismu zničen na Novém Hradě. V roce 2009 byly restaurovány barokní věžní hodiny. Kostel sv. Jakuba od jihu

Zámek

V jihozápadní části obce stojí trojkřídlý cítolibský zámek. Jeho podoba je barokní, ale východní (průčelní) a severní křídlo pocházejí ze 16. století. Zámek vznikal postupně v letech 1668–1668, kameníci a políři byli převážně Italové. V 17. století byla kolem zámku zřízena okrasná zahrada, zahradním architektem byl Jan Tulipán. Ještě za Schützů byla východně od vsi zřízena bažantnice. Z ní se dochovaly základy ohradní zdi, správcův domek, rybník a dva mostky přes potok.

Dílo Matyáše Bernarda Brauna

Až do konce 19. století se v obci dochoval mnohem rozsáhlejší soubor barokních kamenných skulptur než dnes. Koncem druhého desetiletí osmnáctého století byla zámecká zahrada vyzdobena souborem skulptur z dílny Matyáše Bernarda Brauna a v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka. Celkem se jednalo o 44 skulptur. V roce 1907 byly odvezeny k restaurování do Vídně, odkud se již nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně.

Z původní výzdoby se dochovaly následující skulptury. Nejstarší z nich je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680, který necha

Na návsi jsou dále umístěny následující barokní skulptury: svaté Barbory, svatého Linharta, svatého Prokopa a před farou svatého Václava. Posledně jmenovaná skulptura pochází z Liběšic u Žatce a na stávající místo byla osazena roku 1976. Za práci z Braunova okruhu lze zřejmě považovat sochu sv. Prokopa. sv. Barbora stávala původně při silnici na Chlumčany. Vrcholnými Braunovými díly jsou alegorie Stáří a Mládí na zdi před kostelem. Skulptura polonahého ležícího starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá pod názvem Chronos, patří k nejpůsobivějším skulpturám českého baroka. Obě sochy jsou kopie, originály jsou umístěny v Lounech v kostele sv. Petra.

Další památky

barokní věžový vodojem na návsi ze začátku 18. století
výklenková kaplička svaté Apolonie – nachází se v ohybu cesty do Brlohu
socha svatého Bernarda – původně umístěna ve Všechlapech u Libčevsi, nyní stojí kostela svatého Jakuba
socha svatého Jana Nepomuckého – stojí na levé straně silnice do Líšťan
sochy svatého Jana a svatého Pavla z roku 1756 u kostela svatého Jakuba, v roce 1976 přemístěny z Líčkova
archeologické naleziště hradiště Hrádek – výšinné opevněné sídliště
zemědělský dvůr Ovčín na ulici Zeměšská
venkovská usedlost na Tyršově náměstí čp. 47
špitál skladatele Kopřivy na adrese Na Plevně čp. 60
dělnický dům Zeměšská čp. 219
Akát v Cítolibech – na dvoře u fary