Blšany

Historie

První písemná zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy byla ves uvedena jako majetek valdsaského kláštera. Jako trhové městečko byly Blšany poprvé zmíněny v privilegiu Karla IV. pro Žatec z roku 1352. Není jisté, zda bylo opevněno. Existenci opevnění nasvědčuje zaoblení půdorysu městského jádra na jihovýchodní straně a některé terénní náznaky v prostoru jihovýchodně od kostela. Případné opevnění zaniklo před zakreslením městečka na mapě prvního vojenského mapování. Do městečka se vstupovalo branami, z nichž je na plánku židovského osídlení z roku 1727 doložena Stachovská brána na východní straně.

Ve čtrnáctém století v městečku stál farní kostel a tvrz, jejímž držitelem byl roku 1357 jakýsi Symek. V letech 1374–1380 Blšany patřily Jindřichovi ze Rvenic a po něm následovala Lucie, vdova po Jindřichovu bratrovi, a její synové Bedřich a Aleš připomínaní v letech 1380 a 1394. Aleš ze Rvenic byl blšanským pánem ještě v roce 1403, ale mezitím roku 1401 z neznámého důvodu vykonával patronátní právo Bořita z Voděrad. Po Alešově smrti (nejspíše roku 1407) městečko získal Vlček z Minic, který zemřel někdy mezi lety 1416 a 1434. Jeho potomci Blšany spravovali v rámci svého líčkovského panství.

Součástí líčkovského panství Blšany zůstaly do roku 1572, kdy je koupil Bohuslav Havel Popel z Lobkovic, který nechal obnovit pustou tvrz. Roku 1590 městečko odkázal manželce Alžbětě, rozené z Kolovrat. Ta je spravovala do své smrti v roce 1597, kdy ho zdědila její sestra Anna Marie. Ta se provdala za Jiřího ze Vchynic a roku 1599 mu polovinu Blšan odkázala. Druhou půlku Jiří ze Vchynic koupil od bratrů své zemřelé manželky. Za účast na českém stavovském povstání v letech 1618–1620 byly Blšany Jiřímu ze Vchynic zkonfiskovány. Podle konfiskačního protokolu bylo městečko se dvěma dvory vypálené a tvrz nedostavěná a zpustlá. Poté městečko patřilo až do roku 1648 k Krakovci. Tehdy je koupila Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, po níž jako vlastníci následovali Libštejnští z Kolovrat. Roku 1709 Blšany koupil Heřman Jakub Černín a připojil je ke krásnodvorskému panství.

Roku 1825 došlo k požáru zdejšího kostela.

Jako součást německé jazykové oblasti byly Blšany roku 1938 rozhodnutím Mnichovské dohody odděleny od Československa a staly se obcí v zemi (župě) Sudetenland, vládním obvodu Eger (Cheb) a okrese Podersam (Podbořany). Po skončení druhé světové války bylo zdejší německé obyvatelstvo vesměs odsunuto. Dosídlení se podařilo jen částečně, předválečného počtu obyvatel nebylo ani zdaleka dosaženo.

Správní reformou roku 1960 se Blšany staly součástí okresu Louny v Severočeském kraji. Takto roku 2000 přešly do kraje Ústeckého.

Pamětihodnosti

• radnice
• kostel svatého Michaela – farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
• výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
• výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
• socha svatého Jana Nepomuckého
• barokní fara pocházející z roku 1734
• Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.

Osobnosti

• Jan Nepomuk Grün (1751–1816) v letech 1804–1816 opat strahovského kláštera, 1812 rektor Univerzity Karlovy
• Jan z Valeru, také Johann von Waller (1811–1880), profesor lékařské fakulty UK v Praze
• Franz Kafka (1883–1924), spisovatel, pobýval v místní části Siřem
• František Chvalovský (*1954), podnikatel a fotbalový funkcionář