Všestudy

Historie

Počátky obce

Vesnice vznikla u obchodní stezky zvané Míšeňská silnice, která spojovala Chomutovsko s Litoměřicemi. Její průběh sleduje účelová komunikace, která vede po rozvodí mezi Chomutovkou a Bílinou jižně od Pesvic, Všestud a Sušan. Cesta dále pokračovala k Moravěvsi, u které se stočila na sever k Lovosicím a Litoměřicím. Urbanistické řešení vesnice svědčí o jejím plánovitém založení na křižovatce tří cest snad již ve třináctém století. První písemná zmínka o vesnici však pochází až z roku 1325, kdy ji postoloprtský klášter Porta Apostolorum spolu s dalšími dvěma vesnicemi prodal za 95 kop grošů na dobu života pesvického rychtáře Konráda a jeho syna Jana Od třicátých letech šestnáctého století se, i přes snahu Ferdinanda II. Tyrolského v šedesátých letech téhož století, v okolí Chomutova šířila protestantská víra. Ve Všestudech je uváděn katolický farář Jakob Schultiss, ale zachovaly se také stížnosti chomutovského hejtmana Mikuláš Langa z Langenhardu z let 1565 a 1567, ve kterých žádá arcibiskupa, aby faráře napomenul za jeho nevhodné chování. V roce 1588 vesnici získal spolu s Chomutovem Jiří Popel z Lobkovic, který zahájil důslednou rekatolizaci. Podporovali ji chomutovští jezuité, kterým musely Všestudy v půlročních obdobích platit přes 41 kop grošů. Přes podporu katolické víry získali všestudský kostel protestanti a podle dochované zprávy jim zůstával ještě v roce 1611.

Roku 1594 byl veškerý majetek Jiřího Popela z Lobkovic zabaven. Přestože ve vesnici žilo pouze sedmnáct poddaných, byla vesnice oceněna na více než 12 178 kop grošů. Spolu s dalšími ji koupil Adam Hrzán z Harasova a připojil k červenohrádeckému panství, jehož součástí Všestudy zůstaly až do roku 1850.

Synové Adama Hrzána podpořili v roce 1619 krále Fridricha Falckého a o rok později byli po bitvě na Bílé hoře odsouzeni ke ztrátě celého majetku. Zdislav Haras z Harasova si však dokázal naklonit císařského komisaře knížete Karla z Lichtenštejna, díky kterému většina majetku obou bratrům zůstala. Zabaven však byl štampachovský díl vesnice s nedalekými Bílenci. Roku 1623 jej koupil František Clary de Riva a od něj o tři roky později Michna z Vacínova, který ho připojil k postoloprtskému panství. V průběhu třicetileté války byla vesnice poškozena, zanikla fara a snížil se počet obyvatel. Podle Berní ruly z roku 1654 v ní žilo pět sedláků a jedenáct chalupníků, kteří měli dohromady sedmnáct potahů, čtyřicet krav, 38 jalovic, 66 prasat, 78 ovcí a 25 koz.

V roce 1938 československá armáda u vesnice připravovala palebná postavení pro děla a kulomety, což se setkalo s nesouhlasem místních německých obyvatel, kteří museli kopat zákopy. Německé vojsko vesnici obsadilo 9. října 1938 a němečtí obyvatelé vzápětí zabrali česká hospodářství.

Pamětihodnosti

• Zřícenina kostela svatého Michaela archanděla pochází ze čtrnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem klasicistní přestavby po požáru v sedmdesátých letech osmnáctého století. Věž byla přistavěna až v roce 1898.
• Kříž, který podle nápisu na soklu nechal postavit Georg Raubler v 18. století.
• U vsi stávala pozdně gotická boží muka s kamennou lucernou ze 16. století, ale byla přestěhována do lapidária oblastního muzea umístěného na tzv. Mnišském dvorku v budově chomutovské radnice.