Kadaň

Historie

Nejstarší dějiny

Existence hradu Wogastisburg spojovaného Augustem Sedláčkem i jinými badateli s hradištěm na Úhošti, nebyla archeologicky doložena.

První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem Mich Kadaňský hrad

Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.

Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.

Za vlády Habsburků

Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.

V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.

Dne 14. října 1742 v boji o klášter františkánů u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokované Prahy.

Až do první světové války byla Kadaň sídlem c. k. rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

Od roku 1918

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno sedmnáct osob, třicet těžce a osmdesát lehce zraněno (jiný zdroj uvádí osmnáct mrtvých, sedmdesát těžce raněných, z nichž dalších šest zemřelo na následky zranění). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru.

Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.·

V letech 1938 až 1945 byla Kadaň v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada.

Pamětihodnosti

• Kadaň (hrad)
• Městské opevnění
• Františkánský klášter Čtrnácti svatých Pomocníků
• Křížová cesta od Mikulovické brány k františkánskému klášteru
• Děkanský kostel Povýšení svatého Kříže
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Katova ulička
• Svatá brána
• Barbakan Žatecké brány
• Špitální kostel Stětí svatého Jana Křtitele
• Hřbitovní kostel svaté Anny
• Kaple svatého Jana Křtitele
• Nábřeží Maxipsa Fíka
• Alžbětinský klášter s kostelem Svaté rodiny
• Minoritský klášter svatého Michaela (Státní okresní archiv)
• Minoritská bašta
• Löschnerovo náměstí
• Šlikova kašna
• Růžencová kaple
• Kostel svatého Petra a Pavla (Kadaň)
• Měšťanské domy v historickém centru
• Steinkopfův mlýn
• Národní přírodní rezervace Úhošť
• Přírodní památky Želinský meandr a Svatý kopeček u Kadaně

Významné městské domy

• Dům U Velryby
• Egermannův dům
• Kadaňská radnice
• Kulturní dům Orfeum
• Ottlilienfeldský dům
• Šlikovský dům
• Zelený strom

Zaniklé památky

Při klášteře minoritů s kostelem svatého Michala stála od roku 1690 Loretánská kaple. Při požáru roku 1786 byla zničena a zanikla.

Osobnosti

Rodáci

• Mikuláš z Kadaně († 1419), hodinář a tvůrce Staroměstského orloje v Praze (1410)
• Peter Georg Niger (1434–1481/1484), teolog
• Wilhelm Nigrinus (též: Černý, nebo Schwartze; 28. května 1588 Kadaň – 23. září 1638 Wittenberg), teolog
• Václav Pantaleon Kirwitzer (1588–1626), astronom a misionář
• František Wittig (1665/1666–1762), duchovní a varhaník
• Josef Kullas (1808–1880), herec a režisér
• Josef z Löschneru (1809–1888), profesor lékařské fakulty UK v Praze
• Josef Maly (1857–1912), politik
• Franz Windirsch (1877–1969), politik a pedagog
• Edward Goll (1884–1949), hudebník
• Ludwig Müller (1890–1918), námořní důstojník
• Hans Zeisel (1905–1992), profesor statistiky, práva a ekonomie
• Kurt Lenk (* 1929), politolog
• Erwin Stranka (* 1935), filmový režisér
• Miroslava Kopicová (* 1951) politička
• Václav Homolka (* 1955), politik
• Theodor Černý (* 1957), cyklista
• Iveta Kováčová (* 1963), zpěvačka a novinářka
• Přemysl Rabas (* 1963), politik, ředitel zoologické zahrady
• Ferdinand Leffler (* 1978), zahradní designér
• Miroslav Javůrek (* 1979), malíř a sochař
• Martin Fiřt (* 1980), režisér, producent a herec
• Ondřej Šulc (* 1983), házenkář
• Martin Kadlec (* 1988), hokejista
• Robert Artur Pierug (1989), podnikatel
• Marek Krátký (* 1993), fotbalista
• Jakub Matai (* 1993), hokejista
• Ondřej Kaše (* 1995), hokejista
• Dominik Feri (* 1996), bývalý politik, tehdy poslanec za TOP 09
• Jan Veselý (klavírista) (* 1997), hudebník
• Amálie Švábíková (* 1999), atletka
• Petr Čajka (* 2000), hokejista

Osoby spojené s městem

• Arvín (13. století), první písemně doložený kadaňský měšťan (1261)
• Jan Hasištejnský z Lobkovic (asi 1450–1517), politik, spisovatel, humanista; vedl diplomatické poselstvo do Lucemburska (1477) a do Říma (1487) a cestoval východním Středomořím do Svaté země (1493)
• Anton Schneider (1841–1900), politik
• Jan Malypetr (1873–1947), agrárnický politik, předseda čs. vlády
• Carl Furtmüller (1880–1951), pedagog a psycholog, vyučující na místním gymnáziu
• Josef Kokeš (1906–1967), pedagog a malíř
• Karel Havlíček (1907–1988), právník pronásledovaný komunistickým režimem, moderní abstraktní malíř-autodidakt
• Josef Liesler (1912–2005), akademický malíř, grafik
• Rudolf Koblic (1933–2003), učitel, hudebník a malíř
• Josef Dvořák (* 1942), český herec, započal v Kadani svou kariéru
• Jan Kristofori (1931–2004), malíř, grafik a galerista
• Vít Branda (1963–2009), architekt, Lávka Vítka Brandy, Nábřeží Maxipsa Fíka