Nové Strašecí

Dějiny

Archeologické nálezy na území města poukazují na osídlení už v mladší době kamenné. Vlastní vesnice byla založena pravděpodobně v době vlády Jana Lucemburského v souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti. První písemná zmínka o osadě Strašice pochází z roku 1334 a uvádí je jako součást panství hradu Křivoklát. Vznik názvu obce (původně Strašice) není zcela jasný: buď je odvozen od výrazu strach/strašit, nebo od vlastního jména Strašata.

Roku 1480 byly označeny na městečko a král Vladislav Jagellonský obnovil práva, o která městečko v předchozí době přišlo. Povolil mu týdenní trh, právo provozovat řemesla a další. V roce 1503 panovník Strašecí povýšil na město, obnovil starší privilegia a udělil mu právo pořádat dva výroční trhy. Propůjčil mu také městský znak, tvořený královou bustou, českým lvem a stříbrnou případně zlatou iniciálou „W“ v červeném poli. Od motivu znaku je odvozena také podoba městského praporu. Kolem roku 1500 získali řemeslníci a obchodníci ve městě právo svobodné činnosti. Roku 1553 bylo celé město zničeno požárem. Po požáru bylo město nově vybudováno, jeho výstavba byla dokončena pravděpodobně k počátku 17. století, a od té doby nese název Nové Strašecí.

• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

Ve městě Nové Strašecí (přísl. Pecínov, 3257 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katolický kostel, synagoga, chorobinec, Obchodní grémium, společenstvo hostinských, kovářů, různých živností a živností potravních a oděvních, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, továrna na kovové zboží Meva, 2 mlýny, 3 pily, pivovar, Okresní hospodářská záložna, Městská spořitelna, Živnostenská záložna, výroba hospodářských strojů.
• Živnosti a služby: 3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, 6 nákladních autodopravců, 4 autodrožky, biograf Sokol, obecní elektrárna, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 14 hostinců, 2 hotely, hudební škola, knihkupectví, lékárna, 2 restaurace, 3 stavitelé, tesařský mistr, čalounictví, 2 zahradnictví, 2 zedničtí mistři, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek

Geografickým i společenským a kulturním středem města je Komenského náměstí, kde se nachází městský úřad a také budova někdejší radnice s věží a hodinami, která je dominantou celého náměstí. Je zde množství obchodů, restauračních zařízení apod.

• Původní radnice (č.p. 189) je renesanční patrová budova s hranolovou věží. V horních místnostech zasedala městská rada, v přízemí byl hostinec a šatlava. V současnosti zde sídlí umělecká škola.
• Současný městský úřad (č.p. 201) sídlí v někdejší budově hospodářské záložny. Po roce 1949, kdy město Nové Strašecí bylo samostatným okresem (1949–1960), zde sídlila pobočka Státní banky československé.
• Gymnázium J. A. Komenského (č.p. 209) bylo postaveno roku 1879.
• Kostel Narození Panny Marie postavený v gotickém slohu, byl roku 1553 renesančně přestavěn a v roce 1707 zbarokizován. Dnešní podoba je z rekonstrukce v letech 1837–1840.
• Kaple sv. Isidora byla postavena roku 1711. Zrušena byla výnosem císaře Josefa II., ale roku 1830 obnovena.
• Husův sbor, kostel husitské církve československé vznikl zrestaurováním židovské novostrašecké synagogy roku 1953.
• Fara
• Židovský hřbitov
• Rodný dům Leopolda Kochmana (1847–1919), českého novináře
• Keramická továrna, hrnčířská dílna p. Volfa
• Rozhledna na Mackově hoře
• Kaplička Nejsvětější Trojice na Mackově hoře
• Kaplička Panny Marie a stará lípa v polích

V jižní části obce (Pecínov) se nachází plošně rozsáhlé důlní dílo na zpracování a výrobu lupku (firma ČLUZ – České lupkové závody).

Osobnosti

• Václav Jiří Dundr (1811–1872), spisovatel
• Marek Gengel (* 17. 9. 1995), český tenista
• Vojtěch Kuchynka (1871–1942), český kontrabasista, sbormistr a hudební skladatel
• David Laňka (* 8. 9. 1974), spisovatel
• Josef Neumann (1852–1915), český železniční inženýr, úředník státních drah a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady
• Viktor Oliva (1861–1928) český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese
• Jaromír Spal (1916–1981), český herec
• František Vacek (1858–1940), katolický kněz a historik