Kněževes

Historie

První písemná zmínka o Kněževsi pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský věnoval tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba Většího. V době vlády stejného panovníka byla vesnice vysazena zákupním právem. Většina obyvatel tehdy mluvila německy, což dokládá stížnost z roku 1380, v níž si vesničané stěžovali, že nerozumí českému faráři. Ve stejné listině je doložen úřad rychtáře, kterým byl jakýsi Henslin. 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
• 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

V Kněževsi stojí pět památkově chráněných objektů. Dominantou Václavského náměstí je barokní kostel svatého Jakuba Většího, jehož dochovaná podoba je výsledkem přestavby po požáru v roce 1721. Druhý kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli se nachází na hřbitově severozápadně od vesnice.

Severně od kostela stojí barokní budova fary s pěti okenními osami z roku 1730. Patří k ní další hospodářské budovy postavené izolovaně kolem úzkého dvora. Před farou je umístěn pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty. Na jižním okraji návsi se nachází areál zájezdního hostince.

Železniční muzeum Kněževes

Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly. V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.

Rodáci

• Václav Hornof (1840–1874), učitel, spisovatel, překladatel z němčiny, zakladatel místní knihovny
• Martin Bohumil Hornof (1844–1902), učitel, spisovatel, skladatel sborové a církevní hudby, bratr Václava
• Věra Kadlecová (1913–2002), česká oftalmoložka
• Věněk Šilhán (1927–2009), český politik a ekonom
• Jiří Brabec (* 1929), literární kritik a historik
• Rudolf Máša (1880-1954), český redaktor, překladatel, autor odborné literatury, publicista a knihovník