znak Jince
Jince

Historie

První písemné zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listině Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí.

V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.

Zpracování železné rudy

První důkazy o existenci člověka na území Jinec pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo hradiště. Po keltském osídlení z doby laténské zůstaly na území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. Listina krále Václava IV.

Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni . Důležitou úlohu v této oblasti sehrál hrabě Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, který zakoupil Jinecké panství v roce 1806 a vybudoval zde dřevouhelnou pec Barboru. Zde se vyráběly např. litinové hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také veřtaty, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen Františkem Homolkou v roce 1925, který se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zanikla v roce 1940.

Kasárna

Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s hrázděným zdivem, nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně byla příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům turistického ruchu. V roce 2007 byl vojenský prostor Brdy spojován především s umístěním protiraketového radaru.

Pamětihodnosti

= Plešivec

Na vrchu Plešivec se nachází pozůstatky plešiveckého hradiště z doby bronzové. Na vrcholu je tzv. Čertova kazatelna. Jedná se o skalní plošinu, ze které je výhled na bývalý vojenský újezd Brdy. Plešivec je také opředen řadou pověstí. Hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol lze navštívit viklan a Plešivecké jezírko (Smaragdové jezírko). Plešivec je také častým cílem trampů.

Kostel a zámek

Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností rodu Vratislavů z Mitrovic, který vlastnil jinecké panství v letech 1648–1806. Dochovaný zděný kostel svatého Mikuláše nahradil starší dřevěnou stavbu. Zámek Jinecký zámek vznikl přestavbami středověké tvrze nejprve v renesančním a později barokním slohu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval, a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V dnešní době chátrá.

Osobnosti

Josef Slavík byl celosvětově proslulým houslistou. Narodil se 26. března 1806 v Jincích a jeho otec byl učitelem na zdejší škole. Svůj talent se mu podařilo uplatnit díky pomoci Rudolfa Wrbny. Jeho talent obdivovali takoví mistři jako Niccolò Paganini a Fryderyk Chopin. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. Dne 30. května 1833 zemřel na chřipku v Budapešti. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do Čech a uloženy na vyšehradském hřbitově. Ve stejné době byla na jeho rodném domě v Jincích odhalena pamětní deska.

Oficiální web městys Jince:
www.jince.cz

PSČ Jince: 262 23