Dolní Břežany (Okres Praha-západ)

Historie

Lidské osídlení na území Dolních Břežan je velmi staré. Archeologické nálezy dokládají činnost člověka již v mladší době kamenné. Na území obce leží též keltské oppidum Závist, které je největším oppidem v Čechách.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart z rodu Olbramoviců od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité poté předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil V letech 1527–1546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Českého království Kryštofa Želinského ze Sebuzína († 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trauttmansdorffu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trauttmansdorffů pražský arcibiskup František Ferdinand z Khünburku, který dal zámek a jeho okolí adaptovat na letní sídlo pražských arcibiskupů. Od té doby až do roku 1945 pak byla obec nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku jedno ze svých sídel a byli fundátory zdejších staveb a soch, například barokní sousoší Kalvárie s Marií Magdalénou s arcibiskupským znakem na soklu (1760).

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 1885–1887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví. Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života. V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady, v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

V letech 1949–1959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V roce 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

V devadesátých letech v obci prudce vzrostl počet obyvatel, a to i přes nedostačující služby a infrastrukturu. Dolní Břežany tehdy patřily k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.). Obec se rychle rozšiřovala, ač její rozvoj postrádal dlouhodobou koncepci.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové
1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady – expozitura Jílové, soudní okres Jílové
1925 země česká, politický i soudní okres Jílové
1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové
1945 země česká, správní i soudní okres Jílové
1949 Pražský kraj, okres Praha-východ
1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků.

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví.

=== 21. století ===

Zhruba na přelomu tisíciletí obec začala procházet razantní proměnou, za níž z velké části stál starosta Věslav Michalik.

Ze vzdělávacích institucí se v obci Dolní Břežany nachází například Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, ZUŠ Harmony a Střední škola, základní škola a mateřská škola da Vinci.

Pamětihodnosti

Zámek Dolní Břežany – čtyřkřídlý dvoupatrový zámek kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí, původně renesanční stavba z období okolo roku 1600. Pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény byla přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu se nachází nástropní štuková výzdoba z konce 17. století, ve zdi je vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
Sousoší Kalvárie s kající se Maří Magdalénou na návsi, pískovec, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1760, signované AQ; roku 2010 nahrazeno kopií, originál roku 2011 přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
Na vrchu Hradiště se nachází pozůstatky oppida Závist osídleného Kelty od 6. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l.. Druhé hradiště, z raného středověku, leží na západním okraji obce v poloze Hradišťátko.
Sportovní hala Dolní Břežany byla postavena v roce 2017 a je unikátní svou fasádou a unikátním tvarem. V roce 2018 byla oceněna titulem Stavba roku.
Vědecká centra ELI Beamlines a HiLASE
Olivův pivovar
Na území obce se též nachází několik menších pomníků a kapliček.