znak Černošice
Černošice

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města.

První zmínky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost.

Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu kvůli množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů.

Další památky

  • Modlitebna Církve bratrské – moderní stavba organické architektury postavená podle návrhu brněnského architekta Zdeňka Fránka v letech 2009-2010.
  • letní vila čp. 215
  • vily čp. 274 a 282
  • myslivna Na stráži
  • Švehlova lípa

Historie

Dolní Mokropsy jsou poprvé zmiňovány jako ves roku 1088 v zakládací listině Vyšehradské kapituly. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako cestovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn.

Nejtěžším obdobím si prošly Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je švédský vojevůdce Johann Gustafsson Banner dal, podobně jako Zbraslav, vypálit, když jeho armáda táhla na Prahu. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podél řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět letní vily Pražanů. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou.

Horní a Dolní Černošice tvořily jednu obec od roku 1864. Roku 1920 byly odděleny. Po válce roku 1950 došlo ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a zároveň byly připojeny Dolní Mokropsy. Roku 1969 získaly Černošice status města. Roku 1974 byly odděleny Dolní Černošice a připojeny k Praze 5-Lipencům.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Původ názvů jednotlivých částí města

Černošice Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových).

V první pamětní knize obce Horní Černošice, kterou začal v roce 1933 vést archivář Antonín  Moucha, zapsal tento kronikář svůj nález z Archivu ministerstva vnitra (dnes Státní archiv): „Patronymické  jméno po zaklada­teli Černěš - Černěšici - Černošice naznačuje, že osada vznikla v dobách nejstarších a byla  zbožím kněžským. Již asi roku 999 při založení kláštera Ostrovského (u Davle) byly Černěšici darovány  nejspíše Boleslavem II. tomuto klášteru”. Podle Místních jmen v Čechách znamená Černošice, pův. Crnošice, ves lidí Černochových. Už ve 13. století se prý jménu nerozumělo, a proto ho v kance­lářích písaři  různě zapisovali.

Za starých zápisů: r.1115 - Cernosicih (Chrinosicih)...; r.1186 - Cirnosicich (Chernosicich)...; r. 1304 - Czernetitz Majus et Czernetitz Minus...; r.1384 - Czrncizcz..., r.1523 - V Dolejších  Černešicích...; r. 1653 - Cžernossicze...

Mokropsy Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit.

Podle Profousova díla vznikl název od přídavného jména mokropeských, které „náleželo k  posměšnému výrazu (ves) u 'mokrých psů', aneb (ves) s ´mokrými psy´ “. V současné době se vedle výkla­du v této práci objevuje jazykovědná úvaha, že by bylo možno název odvozovat od mokré píce - (ves) s 'mokrou  pící' (neboť svažitá pole zasahovala až k řece a byla zasahována povodněmi). K tomuto názoru vede první záznam jména obce jako Mocropizzi. Ze starých zápisů: okolo roku 1088 - Mocropizzi, var. Mocropzi...; v letech 1352 až okolo 1405 -  Mocropes...; r.1488 - Mokropsy Velké i Malé...; r.1545 - Horzeyssy a Doleyssy Mokropsy...

Podle jiných verzí jde o zkomolený původní název. Jedna z verzí vzniku tohoto názvu vychází z toho, že původní název byl Mokrokopec (od mokrých kopců) zkrácený na Mokropec. Tomu i odpovídají mokřiny na kopcích, viz Lada a V Rybníčkách na Vráži.

Jiná verze se přiklání ke skutečnosti, že zde byl vždy pod mlýnem brod řeky Berounky. Ten využívaly kupci s vozy při cestách z Prahy na západ. Jak z vozů odkapávala na březích v úvozech voda, mohl vzniknout název Mokronáspy, zkrácený na Mokrospy.

Vráž Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory. J. Svoboda spojil tyto názvy se staroslověnským slovesným základem v'rěti, tj. vříti, a podstatným jménem v´rag', tj. vřídlo, pramen, což je zatím nejpravděpodobnější výklad.

Ze starých zápisů: r.1361 - Wrazy...; 1788 - Wraž...

Rok 1932

V obci Horní Černošice (1000 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autodrožka, biograf Sokol, drogerie, obchod s dřívím, holič, 4 hostince, 3 instalatéři, jednatelství, 2 klempíři, konsum Včela, 2 krejčí, modistka, 4 obuvníci, pískovna, prádelna, psinec, realitní kancelář, rolník, 4 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, lidová záložna v Horních Černošicích, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 4 truhláři, obchod s učebními pomůckami, obchod s uhlím, zednický mistr, zubní ateliér

V obci Dolní Černošice (153 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

válcový mlýn a elektrárna, hostinec, kovář, trafika, realitní kancelář, 5 rolníků, továrna řetězů, 2 obchody se smíšeným zbožím

V obci Dolní Mokropsy (1597 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Černošic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

5 autodopravců, biograf Sokol, 6 cihelen, cukrář, elektrárna, elektroinstalace, 2 holiči, 8 hostinců, 2 klempíři, kolář, konsum Včela, košíkář, kovář, 4 krejčí, loďkař, písmomalíř, malíř pokojů, mlýn, 3  obuvníci, palivo, 2 pekaři, pension Steimar, obchod s lahvovým pivem, porodní asistenttka, povozník, realitní kancelář, 7 rolníků, řezník, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Dolní Mokropsy, obchod se střižním zbožím, studnař, švadlena, tesařský mistr, 5 trafik, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví, zámečník, 2 zedničtí mistři

Oficiální web město Černošice:
www.mestocernosice.cz

PSČ Černošice: 252 28