Husinec

Historie

První písemná zmínka o vsi Husinec se nachází v listinném falsu datovaném zhruba do roku 1227, jímž český král Přemysl Otakar I. přenechal ženskému klášteru u sv. Jiří v Praze jurisdikci nad jeho poddanými. Název je doložen ve formě Guscinec, společně s ní je zmiňována ves Rese, tedy Řež (o níž však je první doklad již z roku 1088). V roce 1233 se obec nazývá Gusinech, okolo roku 1403 již Hussinec. Místní jméno Husinec vzniklo ze staročeského slova husinec (podobně ovčinec, zvěřinec) a na osadu bylo zřejmě přeneseno obrazně.

Za husitského převratu byla vesnice pravděpodobně zkonfiskována Pražany, v 16. století náležela spolu s Řeží jako tzv. ves zápisná (zastavena králem) ke statku Roztoky. Roztocký statek koupil roku 1565 David Boryně ze Lhoty. Jeho vnuk, odsouzený po porážce stavovského povstání k pokutě ve výši pětiny svého majetku, prodal statek knížeti Karlovi z Liechtensteina, jehož rod vlastnil statek až do roku 1803. Husinec s Řeží se na nějakou dobu znovu přičlenily ke statku kláštera u sv. Jiří se sídlem v Kamýku a Statenicích. Již v urbáři kláštera u sv. Jiří z roku 1631 je název ve formě Husynecz. V tzv. tereziánském katastru (daňový soupis z poloviny 18. století) jsou uvedeny v rámci tohoto klášterního statku v Husinci 4 poddanské usedlosti a v Řeži dvě usedlosti. Poddaní drželi v Husinci 172 strychů polí a obec 69 strychů lad, v Řeži 153 strychů polí (1 strych odpovídal zhruba 0,29 ha, dnešní výměra obce je 295 ha). V té době bylo evidováno v obvodu kostela sv. Klimenta „na Hradci“ 30 lidí z Husince a 25 z Řeže. Na konci feudalismu však opět patřily obě vsi ke statku Roztoky.

Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva 22. srpna 2007 starostka vyzvala k podávání návrhů na pojmenování ulic. V prosinci 2008 začaly být tabulky s názvy instalovány.