Kostelec nad Labem

Historie

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci nad Labem, Živnostenská záložna v Kostelci nad Labem, továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

• kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
• kostel svatého Martina
• radnice
• hostinec (bývalá fara, čp. 283)
• židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,
• památník na místě bývalé synagogy
• Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.

Osobnosti

• Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně
• František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
• Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
• Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
• Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor