Chlumín

Historie

V první třetině čtrnáctého století byl Chlumín městečkem, které je v letech 1310–1332 uváděno v majetku pražského patricije Mikuláše Velfla. Už tehdy byla jádrem městečka tvrz. Po otcově smrti se jeho synové a vdova Kuna domluvili na rozdělení majetku, přičemž Chlumín připadl bratrům Jakubovi, Janovi a Matějovi. Z počátku drželi městečko společně, ale před rokem 1344 si Velflové rozdělili majetek znovu, takže Matěj s matkou měli Chlumín Joklin dostal z městečka určitý plat a Jan Letňany. Právě roku 1344 Joklin svůj plat z Chlumína odkázal k založení nového oltáře v pražském kostele svatého Havla. Situace nevyhovovala Jakubovi, který proto od bratra Jana koupil Letňany a původní Joklinův plat na ně převedl. Roku 1376 jej však vrátil zpět ke Chlumínu, přičemž ho daroval Hanuši Špíglovi z Milčic.

V městysi Chlumín (603 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo různých živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autobusová doprava, čalouník, výroba holí, dva holiči, tři hostince, knihař, kolář, dva kováři, dva krejčí, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, dva obchody s ovocem a zeleninou, dva pekaři, obchod s lahvovým pivem, dva pokrývači, osmnáct rolníků, dva řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro obce Chlumín, Zálezlice, Kozárovice, Zátvor a Netřebí, 3 švadleny, trafika, truhlář, velkostatek Srb, výkroj kůží, zahradnictví, zámečník.

Pamětihodnosti

• Zámek Chlumín
• Kostel svaté Maří Magdalény
• Kaplička
• Morový trojiční sloup na návsi z roku 1729, dar vévodkyně Anny Marie Toskánské, dílo Jana Pursche, na podstavci se sochami svatého Prokopa, svatého Eustacha, Maří Magdaleny, ve výklencích svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Jana Nepomuckého