Čáslav (Okres Kutná Hora)

Historie

Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. až 5. tis. př. n. l.). Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským [[Hradská soustava|správním h Čáslavi, Jan Willenberg, 1602]]

Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys – velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. Církevní život byl spojen s farním kostelem svatého Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel svatého Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál. V jihozápadní části města stál minoritský klášter, zaniklý v husitských válkách. Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.

Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku pod věží mariánské kaple.

V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město. Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Čáslavi jich tehdy bylo 280. Rozvoji stavební činnosti přerušily až události třicetileté války. V září 1618 se jižně od města odehrála tzv. bitva u Čáslavi, jedno z prvních bojových střetnutí po začátku stavovského povstání. Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.

V 18. století byla Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu Čáslavského kraje (1715), pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města. V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále elektrárna, plynárna aj. Došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely.

V roce 1884 bylo založeno městské muzeum.

Ve městě Čáslav (přísl. Filipov, 10 637 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, okresní finanční ředitelství, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, lesní inspektorát, expozitura zemědělské rady, velitelství 5. oddělení zemského četnického velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 2 katol. kostely, evang. kostel, českosl. kostel, synagoga, posádkové velitelství pěšího pluku 21
Ústavy: divadlo, loutkové divadlo, městské muzeum, okresní nemocnice, městský chudobinec, městský sirotčinec, okresní sirotčinec, městská opatrovna, jatky, elektrárna, plynárna, sbor dobrovolných hasičů, státní vyšší reálné gymnázium, učitelský ústav, vyšší hospodářská zelenářsko-semenářská škola, hospodyňská škola
Živnosti a průmysl (výběr): obchodní grémium, společenstvo holičů a kadeřníků, hostinských a výčepníků, kovářů a podkovářů, oděvních živností, pekařů, řezníků a uzenářů, stavebních živností a kolářů, továrna na droždí, továrna na kůže, lihovar, továrna na margarín, pivovar, 2 pily, 2 cihelny, 2 mlýny
Služby (výběr): 12 lékařů, 2 zubní léka

V roce 2025 Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila trestní stíhání odpadové firmy AVE CZ, provozující skládku odpadů v Čáslavi, kvůli krácení poplatků za ukládání odpadu na skládku. Dle informací Českého Rozhlasu Čáslav měla přijít o 614 milionů korun.