Lošany

Historie

První písemná zmínka o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1259.

Ve vsi Lošany (287 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: elektrárenské družstvo Lošany, hospodářské strojní a nákupní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 3 kováři, pekař, pohřební ústav, 5 rolníků, řezník, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví

Pamětihodnosti

Tvrz

Kamenná věžovitá tvrz vznikla v Lošanech ve druhé polovině 14. století, zřejmě za kutnohorského patricije Vavřince Číšníka, doloženého v roce 1355. V roce 1410 získal Lošany patricij Haman Alder, zakladatel zemanské rodiny Alderů z Lošan. V roce 1478 koupili Lošany Čabeličtí ze Soutic, Jan Čabelický ze Soutic nechal tvrz přestavět. Brzy po roce 1513 prodal lošanský statek Prokop Čabelický městu Kutná Hora, které je vlastnilo až do roku 1918. Za městské vlády byla tvrz poddanskou usedlostí a věž se nadále využívala až do roku 1993 jako skladiště. Ostatní budovy tvrze byly mnohokrát přestavěny a postupně zanikly. Po roce 1993 přešla věž bývalé tvrze do soukromého vlastnictví a nový majitel ji nechal zastřešit jehlancovou střechou.

Lošanská tvrz byla původně vodní tvrzí, jejíž dnes již zaniklé příkopy, se plnily z rybníka, který se dochoval u sousedního domu čp. 27. Z tvrze se dodnes dochovala 17 metrů vysoká, čtyřpatrová gotická hranolová věž z lomového kamene, jejíž nároží byla zesílena kvádry. V suterénu a přízemí věže jsou valeně klenuté místnosti, přístupné přímo z nádvoří gotickými portály. Vlastní obytné prostory majitelů byly v prvním, druhém a třetím patře. Do prvního patra se vstupovalo od východu gotickým portálem, k němuž vedl most ze sousední, dnes již zaniklé, budovy. Patra byla oddělena pouze dřevěnými stropy a propojena dřevěnými schodišti. V severní stěně 2. patra se dochovalo okno se sedátky v nice, ostatní okna mají zachované kamenné okosené ostění. Ve čtvrtém patře jsou zachovány v severovýchodním rohu zbytky sopouchu krbu a v protilehlém koutě zazděný vchod na prevet. Původní gotický farní kostel svatého Jiří je připomínán již v roce 1355, kdy je písemně doložena místní fara a kněz Rudger. V roce 1765 byla přistavěna zřejmě kolínským stavitelem Františkem Jedličkou nová loď a původní kostel byl přeměněn na sakristii. Jelikož kostel chátral, byl v roce 1894 zbořen a následně znovu vystavěn v letech 1895–1896 v pseudogotickém slohu podle plánů Ing. Ludvíka Láblera. Jednolodní, obdélný kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně a vysokou hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář i loď jsou sklenuty pseudogotickou křížovou klenbou. Z původní stavby se nedochovaly žádné stavební prvky. Většina zařízení kostela je současná se stavbou, oltáře vyhotovil řezbář Černý z Kutné Hory a křížovou cestu V. Šedivý. Z původního vybavení vyniká kalich ze 16. století a sluncová monstrance z poloviny 18. století, ve věži jsou zavěšeny tři původní zvony: nejstarší (průměr 0,66 metru) je datován 1580 a má český nápis TENTO ZWON VDIELAN GEST ZA M(ne) RICHTARZE G(ANA) LOSSANSKIHO A G(ANA) D'EDA V WONDRZEGE KOTKA ZWONA-RZE, největší zvon (průměr 0,78 metru) pochází z 18. století a má na plášti krucifix s nápisem LETHA P. 1709 SLIT GEST KE CZTI A SLAWIE P. BOHA WSEMOHAVCZIHO NAKLADEM ZADVSI CHRAM V PANIE S GIRZE WE WSI LOSANECH, nejmenší zvon byl ulit v roce 1868.

Statek rodiny Mašínů

Na západní straně lošanské návsi se kromě kapličky nachází zděná stavba statku číslo popisné 1. Historie tohoto rodinného statku Mašínů sahá až do 15. století.

Památník Josefa Mašína

Památník místa narození generálmajora Josefa Mašína se nachází v Lošanech na okraji parčíku mezi tvrzí a lošanským statkem číslo popisné 1 (statkem rodiny Mašínů). Nápis na kovové desce: "V TOMTO STATKU / SE NARODIL 26.8.1896. / GEN. JOSEF MAŠÍN / HRDINA DOMÁCÍHO ODBOJE / POPRAVEN 30.6.1942". Památník se nachází na GPS souřadnicích:

V obci se také nachází boží muka, kapličky a křížek.

Osobnosti

• V Lošanech se narodil generál Josef Mašín, člen protinacistické skupiny Tři králové a jeho synové Josef a Ctirad, kteří se proslavili svým bojem proti komunistické moci a útěkem přes Východní Německo do Západního Berlína.
• Narodil se tu a působil Ludvík Pazderka (1868–1951), statkář a politik, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu, po vzniku ČSR vysoký úředník na ministerstvu zemědělství.